1. Epistemologické základy teologické reflexe o člověku

1.1 Jaké místo měla reflexe o člověku v dějinách teologie?

Četba: NOVOTNÝ; MÜLLER, s. 104–107

1.2 Jaký je přínos konstituce Gaudium et spes pro křesťanskou antropologii a kde jsou její limity?

Četba: NOVOTNÝ; Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě Gaudium et spes

2. Člověk stvořený trojjediným Bohem

2.1 Jaká jsou základní témata a perspektivy teologie stvoření, jak se utvářela nauka o stvoření v dějinách teologie?

Četba: MÜLLER, s. 156–172

2.2 Jak víme, že je člověk stvořen (souvislost mezi zkušeností spásy a stvořením; mezi poznáním Boha Spasitele a Boha Stvořitele; mezi poznáním Stvořitele ve světle přirozeného rozumu a ve světle zjevení)?

Četba: KKC 279–289; Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius; MÜLLER, s. 108–109, 173–180

2.3 Proč byl člověk stvořen (stvoření světa a člověka k Boží slávě; příčiny stvoření ve světle Božího zjevení v Ježíši Kristu)?

Četba: KKC 293–294; Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius; PAPEŽSKÁ RADA PRO SPRAVEDLNOST A ŘÁD, s. 31–50; MÜLLER, s. 123–125, 152–153, 178–180

2.4 Kým je člověk stvořen (stvoření jako akt vlastní Bohu samému; trojjediný Bůh jako nutný předpoklad stvoření; novozákonní výpovědi o roli Ježíše Krista ve stvoření: christocentrismus, stvoření a primární účel vtělení)?

Četba: KKC 290–292; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 41–100; POSPÍŠIL, Ježíš z Nazareta, s. 223–228; BIFFI

2.5 Co znamená být stvořen (vztah absolutního Bytí a kontingentních jsoucen: analogie entis, transcendence a imanence; stvoření jako dar bytí; creatio ex nihilo a Boží svoboda)?

Četba: KKC 295–301; MÜLLER, s. 108–109, 213–215; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 102–147

2.6 Je už člověk stvořen (stvoření jako časový počátek světa; creatio continua; concursus divinus; evoluce; Boží prozřetelnost)?

Četba: KKC 301–324; MÜLLER, s. 216–224; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 148–196, 213–226

2.7 Jaké jsou základní významy výroku, podle něhož byl člověk stvořen jako Boží obraz (biblické základy; interpretace v dějinách)?

Četba: KKC 355–361; MÜLLER, s. 109–112; PAPEŽSKÁ RADA PRO SPRAVEDLNOST A ŘÁD, s. 82–104; MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, s. 13–21

2.8 Jaké polarity jsou do pojmu imago Dei zahrnuty (člověk jako osoba; polarita tělo-duše; polarita muž-žena; polarita jedinec-společenství; polarita svoboda-determinace)?

Četba: KKC 362–373; MÜLLER, s. 108–122; PAPEŽSKÁ RADA PRO SPRAVEDLNOST A ŘÁD, s. 82–104; MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, s. 22–38

3. Prvotní stav, prvotní hřích, dědičná vina

3.1 Jaké má tato nauka biblické základy a jaký byl její vývoj v dějinách dogmatu i dějinách teologie?

3.2 Co znamená, že byl člověk stvořen ve svatosti a spravedlnosti, co jsou mimopřirozené a nadpřirozené dary?

3.3 Co znamená nauka o prvotním hříchu a dědičné vině z hlediska systematické teologie?

Četba: KKC 374–421; Dekret tridentského koncilu o prvotním hříchu; MÜLLER, s. 123–153; POSPÍŠIL, I řekl Bůh, s. 252–289; JOURNET, s. 65–72

4. Milost

4.1 Jaké má tato nauka biblické základy a jaký byl její vývoj v dějinách dogmatu i dějinách teologie?

Četba: MÜLLER, s. 790–837

4.2 Jaký je obsah nauky o milosti habituální, milosti aktuální, predestinaci, ospravedlnění a zásluze?

Četba: KKC 1987–2029; Dekret tridentského koncilu o ospravedlnění; Ospravedlnění a dědičný hřích v ekumenickém dialogu; JOURNET