Kurs Hebrejská paleografie raně moderního Aškenázu III je vyučován v rámci dlouhodobé strategie oboru hebraistika, jejímž cílem je mimo jiné ustavit výuku hebrejské paleografie jakožto pevnou, i když současně volitelnou, součást kurikula již v bakalářském stupni. Hebrejská paleografie se na oboru nikdy nevyučovala, teprve v roce 2014 byl seminář založen.
Výuka, podpořená vnitřním grantem FF UK (nyní 2016-2019), se logicky soustřeďuje na typy rukopisného materiálu, s nímž se může student židovské kultury s vazbou na střední Evropu nejčastěji setkat, tedy na rukopisy aškenázské provenience, pocházející z raného novověku. Pouze pro komparaci přihlížíme k rukopisům ne-aškenázským (např. severní Afrika) a středověkým, jež jsou začasté paradoxně snazší než rukopisy pozdější.
Vyučující vybírají texty menšího rozsahu nebo ilustrativní úryvky. Přestože hlavním cílem je naučit se číct rukopis jako takový, snažíme se vybírat texty, jež jsou současně obsahově zajímavé a váží se na výuku v dalších probíhajících oborových kurzech.
Přestože pravidelně se zúčastňující studenti již dosáhli nemalých schopností, vítáme i nové zájemce o hebrejskou paleografii. "Luštění" probíhá pod vedením vyučujících nenásilnou seminární formou, není proto problém připojit se v kretékoli fázi. Předpokladem je schopnost číst tištěný hebrejský text a základní znalost hebrejského jazyka.

Příklady textů:
- dopis rabi Ješaji Horowitze z Jeruzaléma (poč. 17. století)
- korespondence rabi Jaakova Pollaka z Třebíče (1. pol. 19. století)
- Kniha sedadel ze synagogy v Kolíně nad Labem (18. století)
- dlužní úpis z Prahy (16. století)
- vlastnické zápisy ze starých heb. tisků (16.-18. století)