Způsob výuky

Formát: Prezenční (rozdělen do šesti bloků), při protiepidemických opatřeních hybridní nebo distanční.
Předchozí znalosti: Nejsou třeba.
Určeno pro: Navazující magisterské i bakalářské studium.
Interdisciplinární přístup: Historické, filozofické, etické, sociální, kulturní a antropologické pohledy.

Blok I: Kdy začíná a kdy končí válka? A je to vůbec důležité?

Úvod do předmětu - pojem MHP v kontextu historickém, filosofickém a náboženském (pohled křesťanství, islámu, budhismu aj.)
Rozlišení ius ad bellum vs. ius in bello (právo na válku vs. právo ve válce)

Jaká je role občanské společnosti, když vypukne válka? Jak se mění pravidla běžného života?
Role OSN a regionálních organizací (NATO a EU), role Mezinárodního červeného kříže a role (mezinárodních) nevládních organizací
Pojem a typologie ozbrojených konfliktů

Jak s válkami souvisí mezinárodní právo lidských práv?
Multidisciplinární přesahy MHP: antropologie ozbrojených konfliktů, genderové otázky a stereotypy související s válkami

Blok II: Co mohou a co nemohou vojáci, když zrovna válčí?

Ženevské konvence: jak a koho chrání. Haagské úmluvy: jak určují pravidla boje.
Občanská společnost a její schopnost prosadit změny v prostředcích a způsobech vedení války.
Kdo s kým bojuje? Kdo jsou kombatanti, povstalci, ozbrojené skupiny? Co je tzv. privatizace válek?
Co je a co není sebeobrana? Je možné bojovat všemi prostředky?
Než někdo stiskne spoušť: jsou zde nějaká pravidla a limity?
Co je lest a co perfidní jednání?
Mohou se pro účely vítězství použít jakékoliv zbraně?
Pamatuje se na moderní prostředky válčení? Jsou regulovány drony, autonomní zbraňové systémy, umělá inteligenci nebo boj v kyberprostoru?

Blok III: Život civilistů pod palbou.

Civilisté (stále častěji) na bitevním poli.
Je možné obklíčit a vyhladovět město plné civilistů?
Jak se civilisté musejí adaptovat na život ve válce?
Jaké jsou psychické dopady na civilisty zasažené dlouhodobými konflikty?
Kdo nese odpovědnost za strádání civilistů?
Mají civilisté v bojové oblasti nějaké zastání?
Proč bývá nepsrávně používána terminologie v oblasti uprchlictví. Kdo je válečný uprchlík?
Jaká je role zdravotníků? Požívají zvláštní ochrany? Jak je zajištěna bezpečnost zdravotníků?
Jak vznikají tzv. podzemní nemocnice v bojových zónach a proč se zdravotnictví může stát “zbraní”.

Blok IV: Humanita v přímém přenosu. Role nevládních organizací.

Ochrana obětí ozbrojeného konfliktu: ranění, nemocní a trosečníci; váleční zajatci; civilní obyvatelstvo.
Zvláště chráněné kategorie osob: ženy, děti, novináři.
Jak jsou civilisté chránění Ženevskými konvencemi a mezinárodním právem obecně?
Jaká je role organizací jako Human Rights Watch, Amnesty International a další ve zvýšení ochrany civilistů za války?
Jak se stanovují humanitární koridory.
Co musí umět vedoucí humanitárního konvoje, na co nezapomenout, jak projet přes vojenské kontroly.
Co je a co už není humanitární pomoc. Podle jakého klíče se humanitární pomoc rozděluje?

Blok V: Když nad bojiště padne mlha.

Kdo je bojovník, kdo zabiják?
Jak se z dobrovolníků snadno stanou terče útoku? Proč je důležité vědět, jaké limity a jaké výzvy staví válka před občanskou společnost?
Jak je to s teroristy za války? Je možné každého nepřítele označit za teroristu?
Je tzv. Islámský stát bojující stranou? Má nějaká práva a povinnosti?
Kdo je zahraniční bojovník a kdo žoldák? Kdo bojuje za ideály a kdo za peníze?
Co se mění, když se do bojů zapojují civilisté? Co jsou lidské štíty?
Je možné proniknout mezi nevládní ozbrojence a začít vysvětlovat pravidla MHP? Jak vypadá takové školení uprostřed boje?

Blok VI: Kdo je vinen a kdo nevinen?

Odpovědnost v MHP. Kdy odpovídá stát? Kdy velitel? A kdy “bojovníci z džungle”?
Jak dokáže občanská společnost (a občanský sektor) přispětk odhalování válečných zločinů, ke sběru důkazů?
Je možné potrestat dětské vojáky?
Jsou sexuální zločiny ve válce vyšetřovány?
Musí voják vždy uposlechnout rozkaz svého velitele?
Válečné zločiny a jejich stíhání. Je možné se vyhnout stíhání?
Mezinárodní trestní tribunály (ICTY, ICTR, ICC). Potrestají každý zločin, který se ve válce stane?

Podmínky pro ukončení předmětu

Povinná literatura

Rozšiřující literatura

Ondřej, J., Bílková, V., Šturma, P.. Mezinárodní humanitární právo. C. H. Beck. Praha. 2010
Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů.Správa sociálního řízení FMO. 1992

ŽÚ 1: http://cs.wikisource.org/wiki/Prvn%C3%AD_%C5%BDenevsk%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_ob%C4%9Bt%C3%AD_v%C3%A1lky

ŽÚ 2: http://cs.wikisource.org/wiki/Druh%C3%A1_%C5%BDenevsk%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_ob%C4%9Bt%C3%AD_v%C3%A1lky

ŽÚ 3: http://cs.wikisource.org/wiki/T%C5%99et%C3%AD_%C5%BDenevsk%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_ob%C4%9Bt%C3%AD_v%C3%A1lky

ŽÚ 4: http://cs.wikisource.org/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_%C5%BDenevsk%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_ob%C4%9Bt%C3%AD_v%C3%A1lky

Dodatkový protokol I: http://cs.wikisource.org/wiki/Dodatkov%C3%BD_protokol_I_k_%C5%BDenevsk%C3%BDm_%C3%BAmluv%C3%A1m_1949

Dodatkový protokol II: http://cs.wikisource.org/wiki/Dodatkov%C3%BD_protokol_II_k_%C5%BDenevsk%C3%BDm_%C3%BAmluv%C3%A1m_1949

Bílková, V.. Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu. Karolinum. Praha. 2007.
Šturma, P.. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva. 1. vydání. Praha. 2002.
ICRC. Obyčejové právo. International Review of the Red Cross 87/857. 2005
http://www.icrc.org/eng/assets/files/other/czech-irrc_857_henckarts.pdf
David, E.. Principes de droit international des conflits armés. Bruxelles. 1999.
Detter, I.. The Law of War. 2. vydání. Cambridge. 2000.
Gasser, H.P.. Introduction into International Humanitarian Law. Separate Print from Haug: Humanity for All.. Bern-Stuttgart-Vienna. 1993.
Sassoli, M. Bouvier, A.. How Does Law Protect in War. Geneva. 1999
Rogers, A.. Malherbe, P.. Modelový manuál Právo ozbrojeného konfliktu, International Committee if the Red Gross, Ženeva, 1999