Tento cyklus sleduje zrod modernity od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Jeho pojetí spočívá na prolínání dvou doplňkových os.

1) První osou jsou obecné vývojové linie, jež přesahují literární žánry, druhy i jednotlivá umění. V nich nahlédneme kontinuitu a logiku pohybu literatury v daném čase ve scelujících tazích a v souhře s blízkými poli kultury (estetika, filosofie). Sledované tahy jsou vymezeny těmito koncepty: obecná krize, krize umělecké reprezentace, problém mimetického principu, radikalizace starobylého topu-antinomie staré versus nové, krize tradičního pojetí subjektu a dosavadního pojetí skutečnosti, změna paradigmatu.

2) Druhá osa se už řídí žánrovým tříděním a konkretizuje obecné linie ve vybraných projevech poezie a prózy příslušné doby:

a) Symbolismus a dekadence v poezii: Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Valéry; pre-avantgarda: Apollinaire.

b) Symbolo-dekadentní próza: přípravné období: Flaubert; vrcholné období: Huysmans; Gide.