Cílem předmětu je propojit historii místa s přiblížením politického, kulturního, hospodářského, sociálního vývoje, představit významné osobnosti v místech, kde působily a které svou prací ovlivnily.

Praha bude tedy v průběhu výuky představena jako symbol slavné minulosti i modernizačních trendů v české společnosti, bude představen územní rozvoj Prahy, její architektonické památky, významná místa Prahy s důrazem na události, které se v nich odehrávaly, místa odpočinku i zábavy, péče o její chudé i nemocné, hřbitovy, infrastruktura. Věnovat se budeme reflexi Prahy v pamětech i v krásné literatuře.

Praha po staletí reprezentovala centrum české společnosti. Během návštěv vybraných objektů, expozic i veřejných míst si připomeneme či poznáme místa a osobnosti, které hrály významnou roli v českém politickém a obecně veřejném životě 19. století. Součástí výuky bude také četba (nejen zde doporučené literatury), ale i konkrétních textů, vztahujících se ke konkrétním navštíveným místům. Tyto texty budeme sdílet formou, na níž se domluvíme (emaily, MS teams či tomu podobné sítě).
Chci se zájemci navštívit např. Náprstkovo muzeum, Palackého dům, Národní divadlo či Národní muzeum, Obecní dům, Žofín, Karlínský chrám a Invalidovnu, Bílkovu vilu. Cílem našich vycházek bude také Jungmannův a Palackého pomník s výkladem o jejich vzniku, Vyšehrad (tam bychom museli počítat s větší časovou dotací) nebo Olšanské hřbitovy, popř. Výstaviště (i s Lapidáriem) či bojiště na Bílé hoře (výčet není definitivní, změny jsou vyhrazeny a o jejich výběru budeme diskutovat na první hodině).

Návštěvy objektů by byly (předpokládám) se studentskou slevou (tedy je potřeba nosit ISIC kartu). Celodenní zájezd (pravděpodobně v dubnu) by předpokládal více účastníků, aby se naplnil celý autobus a také finanční nároky na každého studenta, i když i zde by se jednalo o případné finanční podpoře.

Harmonogram návštěv bude domluven se zájemci na první hodině, o případných (vynucených) změnách budou studenti informování e-mailem, aby se mohli event. dostavit na místo i odjinud než z budovy na Palachově náměstí, odkud bude pravidelně „start“.

Podmínky ke zkoušce a zápočtu: Podmínkou je účast alespoň ze 75 procent, platí jak pro zkoušku, tak pro zápočet, zkouška probíhá tradičně na základě seznamu literatury. Pro zápočet je potřeba připravit stručný itinerář podobné cesty, jakou budeme absolvovat, ale pochopitelně nikoli stejného cíle, který posluchač/posluchačka prezentuje (ideálně) před dalšími studenty, kteří se přihlásí na tentýž termín. Výběr z literatury, dle konkrétních navštívených míst bude průběžně doplňována o další pragensia, doporučuji pak také příslušné kapitoly z plzeňských sborníků /jejich tituly jsou na webu/, jednotlivé svazky ročenek Documenta pragensia. Navštivte také oddělení pragensií v Městské knihovně na Mariánském náměsti: Bažant Jan, Pražskpproé vily pod křídly Mílka, eseje o české renesanci druhé poloviny 19. století, Praha 1994 Benešová Marie, Význam snu při dostavbě katedrály sv. Víta 19. století. Sen a ideál, in: Proudy české umělecké tvorby, Praha 1900, s. 58-62 Benešová Marie, Česká architektura v proměnách dvou století, Praha 1984 Bucur Maria – Wingfield Nancy (edd.), Staging the Past. The Politics of Commemoration in Habsburg Central Europe, 1848 to the Present. West Lafayette/Indiana 2001 Dvořáková Zora, Josef Zítek. Národní divadlo a jeho tvůrce, Praha 1983 Fapšo Marek, František Palacký a Theodor Mommsen. K paralele pomníků. Marek Fapšo. Střed: časopis pro mezioborová studia střední Evropy 19. a 20. století. = Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries Roč. 4, č. 1 (2012), s. 9-32 François Etienne, Místa paměti. Lieux de mémoire. Erinnerungsorte. François, Étienne, Český časopis historický 107, 2009, č. 3, s. 559-568. Galandauer Jan, 6. 7. 1915. Pomník Mistra Jana Husa. Český symbol ze žuly a bronzu. Praha 2008 (Dny, které tvořily české dějiny. 17.) Habsburské století 1791-1914. Česká společnost ve vztahu k dynastii a monarchii, Praha 2004 Hlavačka Milan (ed.) Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011 Hojda Zdeněk - Pokorný Jiří, Pomníky a zapomníky, Praha 1996 Kostílková, Marie-Petrasová Taťána, Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta na Hradě pražském, díl 1, 1842-1871, Praha 1999 Ledvinka, Václav, Pešek, Jiří, Praha, Praha 2006. Kořalka, Jiří, František Palacký, Praha 1999 Macura Vladimír, Znamení zrodu, Praha 1983, druhé vydání 1995 Marek Michaela, Das Museum des Königreiches Böhmen als Staatsbau, Documenta Pragensia 17, Praha 1999, s. 261-299 Míka, Zdeněk, Zábava a slavnosti staré Prahy od konce 18. do počátku 20. století, Praha 2008 Nechvátal Bořivoj, Vyšehradský hřbitov, Praha 1991 (popř. jinou adekvátní publikaci) Nora Pierre, Mezi pamětí a historií. Problematika míst. Nora, Pierre. In: Politika paměti. Antologie francouzských společenských věd / Praha 1998 s. 7-31. Petrasová, Taťána, Josef Mocker, stavitel katedrály, Praha 1999 Prahl Roman (ed.), Prag 1780-1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000 Prahl Roman, Umění náhrobku v českých zemích v letech 1780-1830, Praha 2004 Seibt Ferdinand (ed.), Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne, München-Frankfurt am Main 1995 Svoboda Jan E.- Lukeš Zdeněk, Praha 1891-1918. Kapitoly o architektuře velkoměsta, Praha 1997 Szabó, Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I-IV, Praha 2010-2012 (popř. jiná adekvátní literatura) Šubert F. A., Národní divadlo v Praze. Dějiny jeho i stavba dokončená, Praha 1881. Vybíral Jindřich, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století, Praha 2002