Geologická stavba území ovlivňuje, kromě exogenních geologických činitelů a v posledních staletích i člověka, do značné míry tvářnost krajiny a způsob jejího využívání lidskou společností. Regionální znalost geologické stavby je základem pro účelné využívání ekonomického potenciálu krajiny, ochrany životního prostředí a např. řízení odpadového hospodářství, procesů rehabilitace krajiny po těžbě a jiné činnosti člověka.
Přednáška stručně seznámí posluchače s hlavními rysy geologické stavby území ČR, základními regionálními jednotkami, jejich litologií, základními petrofyzikálními vlastnostmi důležitými pro např. akumulace podzemních vod, šíření kontaminantů a morfologií.
V návaznosti na to budou jednotlivé celky zhodnoceny dle následujících kriterií:
a) z hlediska endogenních rizik (zemětřesení)
b) exodynamických rizik (sesuvy, skalní řícení, eroze, povodně)
c) půdního a zvětrávacího pokryvu a jeho interakcí s biosférou
d) obsahů toxických prvků v horninovém pozadí, přirozené radioaktivity hornin
e) petrofyzikálních vlastností hornin ve vztahu k proudění podzemních vod a šíření kontaminantů
f) surovinové základny pro rozvoj územně správních celků

Geologické jednotky vystupující na území ČR budou členěny a charakterizovány v následujícím pořadí:
1. Prevariské a variské jednotky ČM (moldanubická oblast, tepelsko-barrandienská oblast, sasko-duryňská oblast, moravsko-slezská oblast) včetně permokarbonských limnických a paralických pánví
2. Jednotky platformního pokryvu ČM (trias, jura, křída, terciér, kvartér)
3. Vnější flyšové Karpaty a Karpatská předhlubeň