1. Identifikace a sebeidentifikace; hranice historické a objektivní (přirozené, mimohistorické) periodizace; Literární žánry podstatné pro literaturu 19. st.
2. Literatura a literární historie: posloupnost tradice a její rozbití a střety (Společné a rozdílné v díle Jonase Šulcase a K. Donelaitise).
3. Pozice spisovatele a literární vědomí: způsob pojímání literárního bytí, jeho charakter a formy (na základě ?Ročních dob" K. Donelaitise; osobnost D. Pošky v kulturně literárním kontextu epochy).
4. Vydavatelská činnost, periodika, literární kritika: Aušra, Varpas, Žemaičiu ir Lietuvos apžvalga aj. Tvorba Kudirky a její ohlas v litevské kultuře.
5. Litevská literatura v evropském kontextu: litevská literatura a Rusko, Skandinávie, Polsko aj. Problém uměleckého následování a vlivů (na materiálu litevské bajky - Staniavičiusovy bajky. Ve stopách Šulcase a Donelaitise, tradice a jedinečnost).
6. A. Strazdas a Maironis - dva směry vývoje litevské poezie.
7. Donelaitis a Mažvydas, Žemaité a Maironis jako základ a protiklad: spojení tradice a inovace, problém vzájemných vztahů mezi literaturami 19. a 20. st.
8. Vztah poezie i prózy 19. st. Prvky krásné literatury v historické próze S. Daukantase a postupné formovaní umělecké prózy (Žemaité, Valančiuse).
9. Baranauskasův Anykščiu šilelis. Historie publikace.
10. Podíl ochranovské tradice na konstituci novodobé lotyšské literatury. Ochranovské rukopisy, dílo J. Rugénse.
11. Časy zeměměřičů bratrů Kaudziteových jako první realistický román v Pobaltí, jeho ochranovské pozadí a význam pro vývoj lotyšské literatury.
12. Lotyšský národní epos Láčplésis (A. Pumpurs), jeho inspirace a pozdější transformace.
13. Vývoj realismu v lotyšské literatuře 19. století. Dílo R. Blaumanise.