Duše a tělo v českém jazykovém obrazu světa

V semináři se budeme zabývat konceptualizací tělesnosti v českém (jazykovém) obrazu světa a opozicí duše a těla, jak ji lze interpretovat na základě českých slovníků, sbírek frazeologie, folkloru a kanonických textů (lidová píseň, Erbenova Kytice, Babička B. Němcové). Druhou linií bude studium textových rekonceptualizací tělesnosti (a vztahu "duše" a "těla") v literárních textech, zejm. v novější české próze a poezii (podle preferencí účastníků semináře). Tělesnost bude při tom chápana v širokém smyslu slova (cítění a citlivost, bolest, smyslovost, tělesné (vnitřní) prožitky a (vnější) projevy emocionálních stavů, ale i defekty či abnormality apod.), problematizovány budou její hranice, příp. opozice, do nichž tradičně vstupuje nebo které se v jejích intencích projevují (život - smrt, zdraví - nemoc, krása - ošklivost, normalita - nenormalita, materiálno - nemateriálno, lidské - ne-lidské). Metodologicky se budeme opírat především o polskou sémantiku a kognitivní etnolingvistiku; obzor bude podle potřeby (a zaměření frekventantů) rozšířen se zřetelem k širším antropologickým souvislostem tělesnosti a způsobům její reflexe v jazyce a textech.