YMA008

Letní semestr 2019

Veleslavín, středa: 9:30-10:50, místnost C001

Marek Halbich, Ph.D.

Katedra obecné antropologie FHS UK

E-mail: marekhalbich@gmail.com

Konzultační hodiny v LS 2019: pondělí: 13:00-14:00, místnost C005

Výběr textů:

ALBERT, E. M., "Rhetoric", "Logic", and "Poetics" in Burundi: Culture Patterning of Speech Behavior. American Anthropologist, 66(6), 1964: 35-54 - tradiční burundské království představuje obzvláště příznivé teritorium pro případovou studii, jež se zabývá kulturními vzorci jazykového chování. Tradiční Burundi má velmi dobře definovaná kritéria rétoriky, logiky a poetiky a též velmi dobře vyvinuté pojmy o jejich používání a vzájemných vztazích.

CAMERON, D., Gender, Language, and Discourse: A Review Essay. Signs, 23(4), 1998: 945-973 - esej navazuje na dvacet let starou průkopnickou práci prvních představitelek feministické antropologie v USA Ch. Kramerové, B. Thorneové a N. Henleyové (cf. Perspectives on Language and Communication, in Signs, 1978). Studie je reflexí na současné tendence a nové směry ve studiu genderu, jazyka a diskurzu, mj. na jazykové analýze rozebírá přechod od "sexistického jazyka" k "genderovému diskurzu", rozvíjejíce otázku nastolenou zmiňovanými autorkami o tom, jak "jazyk ve své struktuře, obsahu a každodenním užíváním odráží a pomáhá utvářet nerovnost mezi pohlavími".

CAVANAUGH, J. R., Remembering and Forgetting: Ideologies of Language Loss in a Northern Italian Town. Journal of Linguistic Anthropology, 14(1), 2004: 24-38 - článek se zabývá historií jazykového posunu v severoitalském Bergamu. Tato historie reflektuje dlouhodobé sociokulturní změny, zejména ty, které se vztahují k tradici. Autor sleduje, jak obyvatelé Bergama konceptualizují čas při nazírání na minulost chudoby v kontrastu k současnému prosperujícímu světu, přičemž ústřední roli hraje nostalgie v souvislosti s určitými socioekonomickými změmami. Temporalita je analyzována skrze jazykovou ideologii a článek je příspěvkem k debatě o jazykové změně, kulturní změně a socioekonomické transformaci.

DURBIN, M. A., Formal Changes in Trinidad Hindi as a Result of Language Adaptation. American Anthropologist, 75(5), 1973: 1290-1304 - tento článek se zabývá změnami ve struktuře indického jazyka na Trinidadu. Vysvětlení strukturálních změn hledá autor v sociokulturních změnách východoindické komunity, k níž docházelo od příchodu této skupiny na Trinidad. Ukázalo se, že sociokulturní změny uvnitř komunity měly též vliv na řadu funkcí hindštiny užívané na Trinidadu vedoucí až k strukturálním změnám např. v syntaxi apod.

GARRETT, P. B., BAQUEDANO-LÓPEZ, P., Language Socialization: Reproduction and Continuity, Transformation and Change. Annual Review of Anthropology, 31, 2002: 339-361 - článek shrnuje současné výzkumy, které se zabývají zvláštnostmi procesů jazykové socializace tak, jak se vyvíjely v institucionálních kontextech a v širokém spektru jazykově a kulturně heterogenních souborů charakterizovaných bilingvismem, multilingvismem, přepínáním kódů, jazykovým posunem, synkretismem a dalšími fenomény spojenými s kontaktem mezi jazyky a kulturami.

GITHIORA, Ch., Sheng: Peer Language, Swahili Dialect or Emerging Creole? Journal of African Cultural Studies, 15(2), 2002: 159-181 - sheng je smíšený jazyk, který je výsledkem komplexní mnohojazyčné situace v keňském Nairobi. Je používán zejména mládeží a vychází zejména ze svahilské gramatiky, ale objevují se v něm i výpůjčky z dalších keňských jazyků. Kvantitativním výzkumem bylo zjištěno, že se dosti výrazně odlišuje od standardní keňské svahilštiny. Základní otázka se tak sama nabízí: jde ještě o svahilský dialekt či již o samostatnou kreolštinu?

GOODWIN, Ch. A., A Competent Speaker Who Can´t Speak-The Social Life of Aphasia. Journal of Linguistic Anthropology, 14(2), 2004: 151-170 - článek se zabývá tím, jak člověk, který je schopen promlouvat pouze třemi slovy následkem těžkých úderů, je navzdory tomu schopen jednat jako kompetentní mluvčí. Autor zkoumal, jak takovýto mluvčí je schopen vybavit si složité události, k nimž došlo před více jak půlstoletím. Podstatou výzkumu bylo dokázat, že u lidí s těžkým poškozením řečového aparátu může existovat překvapivá pragmatická vyjadřovací schopnost.

GREENBERG, J. H., Research on Language Universals. Annual Review of Anthropology, 4, 1975: 75-94 - světoznámý US lingvista se zabývá "klasickým" tématem severoamerické kulturní antropologie - hledáním "jazykových univerzálií", vycházeje např. z prací Wisslerových, trasujících univerzální kulturní rysy.

HALLIDAY, M. A. K., Anti-Languages. American Anthropologist, 78(3), 1976: 570-584 - autor nazývá "anti-jazykem" určité speciální jazykové formy, které jsou vytvářeny prostřednictvím jistých vlastností "anti-společnosti". Anti-jazyk tak slouží k utváření a udržování sociální struktury skrze konverzaci přesně tak, jak to dělá "normální" jazyk. Sociální struktura má ovšem zvláštní vlastnosti (rysy), v níž jsou určité elementy přísně upřednostňovány. Anti-jazyk tak má specifický charakter, v němž se výrazovou normou stávají různé metaforické způsoby vyjadřování. Tyto rysy se objevují na všech úrovních - fonologické, lexikogramatické i sémantické.

HILL, J. H., Apes and Language. Annual Review of Anthropology, 7, 1978: 89-112 - základní otázka, kterou si autorka klade, je jak současná lingvistická antropologie hodnotí nejnovější experimenty s opicemi a jazykem. Zároveň s tím si ale klade další otázku, která je stále aktuální: jsou zvuky, kterými se zvířata dorozumívají, charakterizovatelné jako "jazyk"?

INGLEHART, R. F., WOODWARD, M., Language Conflicts and Political Community. Comparative Studies in Society and History, 10(1), 1967: 27-45 - autoři se zabývají stále aktuálním tématem: jak užívání jazyka může být vážnou příčinou politických konfliktů. Kladou si otázku, zda může být národ tvořen z velké části pouze jedním jazykovým společenstvím. Pokud by toto byla pravda, pak, jak tvrdí autoři, by existovaly téměř nepřekonatelné překážky na cestě k ustavení evropského politického společenství. Události, k nimž v minulosti i v dnešní době dochází v Indii, Kanadě, Belgii, Nigérii a dalších zemích a oblastech, jsou do jisté míry důvodem, který spíše tyto závěry potvrzuje.

IRVINE, J. T., Status and Style in Language. Annual Review of Anthropology, 14, 1985: 557-581 - tento článek rozebírá současnou literaturu o jazykových vyjádřeních sociálního statusu, zejména si všímá studií zabývajících se formami užívání jazyka (sociální dialektologií a stylem mluvení), které vytvářejí sociální stratifikaci především v urbánním prostředí. Autor studuje problematiku v komparativní perspektivě (USA, Indie, Jáva ad.) a poukazuje na některé problémy takovéhoto srovnání.

KEATING, E., Moments of Hierarchy: Constructing Social Stratification by Means of Language, Food, Space, and the Body in Pohnpei, Micronesia. American Anthropologist, 102(2), 2000: 303-320 -v tomto článku texaská antropoložka zkoumá vztahy mezi četnými sémiotickými způsoby vedoucími ke konstruování sociální hierarchie uvnitř jedné mikronéské společnosti. Jedním ze znakových systémů, jež tuto hierarchii pomáhají vytvářet, je i jazyk, resp. určité rozdíly v mluveném jazyku jsou jedním z rysů, které odhalují sociální nerovnost členů tamějšího společenství.

KEESING, R. M., Kwaio Women Speak-The Micropolitics of Autobiography in a Solomon Island Society. American Anthropologist, 87(1), 1985: 27-39 - výzkum 15 autobiografií žen skupiny Kwaio (Malaita, Šalomounovy ostrovy) zdánlivě potvrzují, že ženské hlasy v kmenových společnostech jsou "němé".

KOVEN, M., Transnational perspectives on sociolinguistic capital among Luso-Descendants in France and Portugal. American Ethnologist, 31(2), 2004: 270-290 - základním argumentem tohoto článku je, že jazykové praktiky a ideologie jsou rozhodujícím faktorem v úsilí francouzsko-portugalských transmigrantů, jak dosáhnout legitimní identity v obou národních kontextech, francouzském i portugalském. Autorka popisuje setkávání potomků Portugalců (Luso-Descendants), dospělých dětí portugalských přistěhovalců s francouzskými a portugalskými monolingvními jazykovými ideologiemi. Ačkoli jsou jejich životy charakterizovány transnacionálně, jejich životní možnosti jsou strukturovány sociolingvistickými normami, soustředěnými ve dvou idelogicky monolingvních národních státech.

McCREERY, J. L., Negotiating with demons: the uses of magical languages. American Ethnologist, 22(1), 1995: 144-164 - autor si pokládá základní otázku: Jak bychom mohli číst magický jazyk či jazyk magie? Jako řečový akt s performativní silou? Jako dramatickou metaforu, která