18. 2.	Úvod	Martin Blahota, doktorand KSI	Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií
25. 2.	Úvod (Indie)	Martin Hříbek, ÚAS	Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 2, Indie
4. 3.	Blízký východ a severní Afrika	Adéla Provazníková, doktorandka KBS Vojtěch Šarše, doktorand, Ústav románských studií	Být jako Oni aneb jiný mezi Jinými
11. 3.	Vietnam	Marta Lopatková, Ondřej Crhák, ÚAS	[Vietnamci českým pohledem]
18. 3.	Japonsko	Martin Blahota, doktorand KSI	Japonský panasiatismus jako reakce na bělošskou nadřazenost
25. 3.	Korea	Lukáš Kubík, doktorand ÚAS	Korejský etnický nacionalismus jako reakce na japonskou nadřazenost
8. 4.	Čína	Mariia Guleva, doktorandka KSI	China orientalized and orientalising
15. 4.	Tibet	Martin Hanker, Petr Jandáček, doktorandi ÚAS	Osvoboďme Tibet! Osvoboďme? Tibet?
22. 4.	Turecko	Jonáš Vlasák, doktorand ÚAS; Filip Kaas, doktorand KBV	Orientalismus alafranga a alaturka
29. 4.	Rusko	Mariia Guleva, doktorandka KSI	Russia between the East and the West
6. 5.	Česká reflexe (1, literatura)	Jiří Hubáček, doktorand, Ústav české literatury a komparatistiky	Česká literární recepce Orientu
13. 5.	Česká reflexe (2, duchovno)	Martin Hanker, Petr Jandáček, doktorandi ÚAS	Český Tibet – tajemný, svobodný, zaostalý

Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií - Martin Blahota, doktorand KSI

Studie Orientalismus publikovaná v roce 1978 americkým literárním vědcem palestinského původu Edwardem Saidem otřásla humanitními vědami na Západě a významně ovlivnila i podobu areálových studií v osmdesátých a devadesátých letech i později. Zásadním Saidovým přínosem je aplikace Foucaultovy teorie společenského “diskurzu” na oblast evropského bádání o mimoevropském světě a na reflexi “Orientu” v evropské literatuře. Said mimo jiné obviňuje západní orientalisty ze snahy “Orient” dehumanizovat a ovládat. Řada kritiků nicméně poukázala, že Saidův Orientalismus trpí řadou nedostatků a je spíše textem politického aktivisty než seriózní vědeckou prací. Přesto však tento text podnítil vznik mnoha zajímavých studií, které na Saida buď navazují (postkoloniální teorie / postkoloniální studia), nebo se pokoušejí vztah k “jinému” v Asii a Africe nahlížet pomocí odlišných metodologických postupů. V této přednášce představíme Saidova předchůdce Frantze Fanona, Saidův Orientalismus, odlišný přístup Burumova Okcidentalismu a také aktuální reflexi počátků orientalistiky v Čechách.

Povinná literatura

Said, Edward. 1978. Orientalism. Western Conceptions of the Orient. New York: Vintage Books, 1–28; nebo v překladu: Said, Edward. 2008. Orientalismus. Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 11–40.
Kipling, Rudyard. 1902. Kim. London: Macmillan, stačí 1–20, ale nejlépe celou první kapitolu; nebo v překladu: Kipling, Rudyard. 1924. Kim. Praha: Hejda a Tuček, stačí 7–26, ale nejlépe celou první kapitolu.

Doporučená literatura

Barša, Pavel. 2011. Orientálcova vzpoura. Praha: Dokořán, 7–82.
Barša, Pavel. 2015. Cesty k emancipaci. Praha: Academia, 11–96.
Buruma, Ian, and Avishai Margalit. 2004. Occidentalism: The West in the Eyes of its Enemies. New York: The Penguin Press; nebo v překladu: Buruma, Ian a Avishai Margalit. 2005. Okcidentalismus. Západ očima nepřátel. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Fanon, Frantz. 1967. Black Skin, White Masks. New York: Grove Weidenfeld; nebo v překladu Fanon, Frantz. 2011. Černá kůže, bílé masky. Praha: Tranzit.
Halbfass, Wilhelm. 1997. “Research and Reflections. Responses to My Respondents”. In: Franco, Eli and Karin Preisendanz (eds.). Beyond Orientalism. The Work of Wilhelm Halbfass and its Impact on Indian and Cross-Cultural Studies. Leiden: Brill.
Hála, Martin. 2005. “Střet generalizací. Orientalismus, okcidentalismus a kulturní klišé”. In: Buruma, Ian a Avishai Margalit. 2005. Okcidentalismus. Západ očima nepřátel. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 5–16.
Lomová, Olga a kol. 2020. Ex oriente lux. Rudolf Dvořák (1860–1920). Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Malečková, Jitka. 2020. “The Turk” in Czech Imagination (1870s-1923). Leiden: Brill.
Said, Edward. 1993. Culture and Imperialism. New York: Alfred A. Knopf, 132–162.

Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií (2, Indie) - Martin Hříbek

Velká Británie vytvořila největší impérium v dějinách lidstva a Indie byla jeho nejdůležitější kolonií, pověstnou perlou v koruně. Brity založená velkoměsta – Kalkata jako hlavní správní centrum a Bombaj jako centrum obchodní – se ve své době staly orientálními protipóly metropolitního Londýna. Indická elita v těchto dvou kosmopolitních centrech nejvýrazněji přispěla k indické recepci modernity, k formování indického nacionalismu i ke vzniku intelektuálních hnutí, které svým významem dalece přesáhly hranice Indického subkontinentu. To je i případ postkoloniálních studií, které indičtí autoři ovlivnili zásadním způsobem. V této přednášce se zaměříme na nejvýznamnější z nich a na jejich konceptuální přínos ke kritické teorii.

Povinná literatura

Chakrabarty, Dipesh. 2008. Provincializing Europe. Postcolonial thought and historical difference. Princeton, N.J.: Princeton University Press, (s. 27-46).

First published in 2000, Dipesh Chakrabarty's influential Provincializing Europe addresses the mythical figure of Europe that is often taken to be the original site of modernity in many histories of capitalist transition in non-Western countries. This imaginary Europe, Dipesh Chakrabarty argues, is built into the social sciences. The very idea of historicizing carries with it some peculiarly European assumptions about disenchanted space, secular time, and sovereignty. Measured against such mythical standards, capitalist transition in the third world has often seemed either incomplete or lacking. Provincializing Europe proposes that every case of transition to capitalism is a case of translation as well--a translation of existing worlds and their thought--categories into the categories and self-understandings of capitalist modernity. Now featuring a new preface in which Chakrabarty responds to his critics, this book globalizes European thought by exploring how it may be renewed both for and from the margins.

Doporučená literatura

Homi K. Bhabha. 1994. The Location of Culture. Routledge: London/New York 1994.

Rethinking questions of identity, social agency and national affiliation, Bhabha provides a working, if controversial, theory of cultural hybridity - one that goes far beyond previous attempts by others. In The Location of Culture, he uses concepts such as mimicry, interstice, hybridity, and liminality to argue that cultural production is always most productive where it is most ambivalent. Speaking in a voice that combines intellectual ease with the belief that theory itself can contribute to practical political change, Bhabha has become on