I.- III. Národy a nacionalismus

Velkým tématem příčin vzniku a interpretacemi národního hnutí, národů a nacionalismu se
budeme zabývat v několika cvičeních. Vedle seznámení s tématem a hlavními interpretačními
proudy půjde zejména o konkrétní pojetí jednotlivých významných historiků a sociologů
zabývajících se problematikou moderního národa.

Texty a (poměrně rozsáhlá) literatura budou upřesněny v rámci semináře

IV.Multietnicita v českých zemích (1848-1938)

Podstatné aspekty a interpretace fungování multietnické společnosti v éře moderního
nacionalismu

Literatura:

Balcar, Jaromír; Pozemková reforma v období první československé republiky, in: Dějiny a současnost, 6/2000, str.
27-31
Cohan, Gary B.; Němci v Praze 1861-1914, Praha 2000
Cornwall, Mark, Evans, R.J.W.; Czechoslovakia in a Nationalist and Fascist Europe 1918-1948, Oxford 2007
Harna, Josef, Šebek, Jaroslav (ed.); Státní politika vůči německé menšině v období konsolidace politické moci v

Československu v letech 1918-1920 (edice pramenů), Praha 2002

Kárník, Zdeněk; České země v éře první republiky (1.-3. díl), Praha
Jesenská, Milena; Nad naše síly. Češi, Židé a Němci 1937-1939, Praha 1997
Kořalka, Jiří; Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914, Praha 1996
Křen, Jan; Konfliktní společenství, Torronto 1989
Rádl, Emanuel; Válka Čechů s Němci, Praha 1928

V. Občanská společnost

Definice, teorie a možné role občanské společnosti v liberálně demokratickém systému; étos
solidarity, nezávislosti na politice i trhu, veřejného zájmu. Kritika občanské společnosti jako
nelegitimní nátlakové a zájmové struktury, exkluzivity a nástroje antidemokratické lobby.
Exkurz: Občanská společnost a revoluce roku 1989 v Evropě.

Povinné texty:

Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, in: Kean, J.; Civil society. Berlin Perspectives

Literatura:

Gowewinkel, D. - Rucht., D. - van der Dahle, W. - Kocka, J.; Zivilgesellschaft - national und transnational, Jahrbuch
des WZB 2003
Havel, V.; Moc bezmocných, Praha 1990
Hrubec, M.; Demokracie, veřejnost a občanská společnost, Praha 2004
Fehr, H.; Unabhängige Öffentlichkeit und soziale Bewegungen. Fallstudien über Bürgerbewegungen in Polen und
der DDR, Opladen 1996
Habermas, J.; Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti, Praha 2000
Hildemeier, M. - Kocka, J. - Conrad, C. (vyd.); Europäische Zivilgesellschaft und Ost und West, Frankfurt a.M. 2000
Kean, J.; Civil society: old images, new visions, Cambridge 1998
Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, In: European Review, Vol 12, No. 1, 2004, str. 65-79
Schattan, V. - Coello, P. - Von Lieres, B.; Mobilizing for democracy: citizen action and the politics of public
participation
Skovajsa, M.; Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice
Strnadová, L.; Současné podoby občanské společnosti: kritická perspektiva, Plzeň 2008

VI.Migrace jako fenomén (nejen) moderních evropských dějin

V tomto civčení se vrátíme do 19. století, pro něž byly masové migrace za prací a obživou ještě typičtější než pro století 20. (vnitrostátní pracovní migrace v průmyslu a zemědělství, masový exodus do Nového světa, koloniální migrace). Všechny tyto procesy probíhají přinejmenším do první světové války a často pokračují i po ní. V meziválečném období se zaměříme zejména na pokusy o restrikci migrace. Posledním tématem pak budou pracovní migrace v období studené války

Literatura:

Bade, K.; Evropa v pohybu (Evropské migrace dvou staletí); Praha 2004
Bade, K.; Deutsche im Ausland - Fremde in Deutschland: Migration in Geschichte und Gegenwart, München 1992
Castles, S. - Miller, M.; The age of migration: international population movementsin the world, Basingstoke 2009
Otmer, J.; Migration im 19. Und 20. Jahrhundert, München 2010
Steidl, A.; European mobility: internal, international and transatlantic moves in the 19th and early 20th centuries,
Göttingen 2009

VII.Nucené migrace ve 20. století

Vedle přehledu evropských nucených migrací od balkánských válek na počátku (Bulharsko) po balkánské války na konci (býv. Jugoslávie) 20. století se soustředíme zejména na různé interpretace největší nucené migrace známých dějin lidstva, totiž vysídlení cca 12 milionů německy hovořících obyvatel ze středovýchodní Evropy po druhé světové válce

Povinné texty:

Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp - Siljak, Ana (hg.); Redrawing Nations. Ethnic
Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 43-72
nebo
Krauss, M.; Vysídlení sudetští Němci v Bavorsku po roce 1945, in: Schneider, M. - Scholl-Schneider, S. - Spurný, M.;
Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 30-51
nebo
Spurný, M.; Společnost v Sudetech po roce 1945, in: Schneider, M. - Scholl-Schneider, S. - Spurný, M.; Sudetské
příběhy, Praha 2010, str. 74-91

Literatura:

Arburg, A. v.; Als die Deutschen weg waren - was nach der Vertreibung geschah; Ostpreussen, Schlesien,
Sudetenland, Hamburg 2007
Bessel, R. - Haake, C.; Removing peoples: forced removal in the modern world, Oxford 2009
Brandes, D. - Sundhausen,H. - Troebst, S. (Hg.); Lexikon der Vertreibungen. Deportation, Zwangsaussiedlung und
ethnische Säuberung im Europa des 20. Jahrhunderts. Böhlau Verlag. Wien-Köln-Weimar 2010
Schneider, M. - Scholl-Schneider, S. - Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010
Spurný, M; Flucht und Vertreibung. Ende des Krieges in Sachsen, Niederschlesien und Nordböhmen, Dresden 2008
Ther, P. - Siljak, A. (vyd.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997
Ther, P.; Deutsche und polnishce Vertriebene. Gesellschaft und Politik in der SBZ/DDR und in Polen 1945-1956,
Göttingen 1998

VIII.Fašismus a nacismus I (klasické teorie)

Začneme teorií totalitarismu H. Arendtové, v jejímž rámci se soustředíme na problematiku kořenů a příčin nacismu. Přes další teorie a interpretace zejména německého fašismu se dostaneme až k Detlefu Peukertovi a jeho vysvětlení konce Výmarské republiky, které souvisí s teoriemi krize moderny.

Povinné texty:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991 /úryvek/

Literatura:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
Bracher, K. D.; Die Auflösung der Weimarer Republik. Eine Studie zum Problem des Machtverfalls in der
Demokratie, Villingen 1971
Bracher,K.D.-Funke, M.-Jacobsen, H.A. (vyd.); Deutschland 1933-1945, neue Studien zur Nationalsozialistischen
Herrschaft, Bonn 1992
Broszat, M., Möller, H. (vyd.); Das Dritte Reich - Machtstruktur und Geschichte, München 1983
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991
Childers, T.; The Nazi Voter - The Social Foundation of Fascism in Germany, 1919-1933, Chapel Hill and London
1983
Mosse, George L.; The Crisis of German Ideology - intellectual origins of the Third Reich, London 1966
Winkler, Heinrich August; Mußte Weimar scheitern? Das Ende der ersten Republik und die Kontinuität der
deutschen Geschichte, München 1991

IX.Fašismus a nacismus 2 (jednání, aktéři, každodennost)

Budeme si všímat především otázek každodennosti v prostředí italského i německého fašismu,
včetně každodennosti válečné, a to na základě přístupů tří historiků, jimž jde o zachycení
sociální dynamiky na základě jednání "běžných" lidí: D.Peukerta, A. Lüdtkeho a S. Reichardta.

Povinné texty:

Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92
Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.
Köln am Rhein 1982) /jedna kapitola/

Literatura:

Blasius, D.; Weimars Ende - Bürgerkrieg und Politik, 1930-1933, Göttingen 2005
Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92

Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.

Köln am Rhein 1982)
Reichardt, S.; Praxeologie und Faschismus. Gewalt und Geminschaft als Elemente eines praxeologischen
Faschismusbegriffs, in: Hörning, K.H., Renter, J. (Hg.); Doing Culture - Neue Positionen zum Verhältnis von Kultur u.
sozialer Praxis, Bielefeld 2004, str. 131-143

X.Fašismus a nacismus 3 (holocaust)

V rámci interpretace a teorií pokusu o totální likvidaci židovského etnika v Evropě je třeba se ještě jednou vrátit ke klasičtějším autorům, a to zejména nehistorikům - H. Arendtové (teorie totalitarismu a Eichmann v Jeruzalémě) a Z. Baumannovi (modernita a holocaust). Z historických pokusů se vedle slavné studie Ch. Browninga "Obyčejní muži" (a kontroverzního vyhrocení jeho tezí u D.Goldhagena) dotkeneme německého "Historikerstreitu", zejména