Státní závěrečná zkouška

Sociologická teorie pro občanskou společnost

seznam tematických okruhů a literatury

Tento seznam tematických okruhů a povinné literatury je platný pro studenty a studentky, kteří nastoupili do prvního ročníku studia na KSOS ve školním roce 2020-2021.

V případě návratu ke studiu po přerušení určuje platné podmínky zkoušky pro každého studujícího individuálně garant státní zkoušky nebo vedoucí katedry.

Zkouška probíhá formou ústního pohovoru o tématech vybraných komisí ze seznamu tematických okruhů. Otázky je třeba zodpovídat především na základě četby ze seznamu povinné literatury. Studující také mají prokázat orientaci v povinné četbě ke kurzům tvořící teoretický blok studia (Teorie občanské společnosti, Filantropie a dobrovolnictví, Sociální politika a občanská společnost, Organizační teorie ve výzkumu občanské společnosti). Jako doplněk je možné v odpovědích využívat i další literaturu.

Zkouška testuje znalost povinné literatury a dostatečné porozumění základním myšlenkám a teoretickým koncepcím, které v ní jsou formulovány. U některých otázek (zejména tam, kde jde o znalost reálií) se očekává, že studující získají potřebné znalosti vlastní četbou nad rámec seznamu povinné literatury.

Výkon u zkoušky se hodnotí podle následujících kritérií:

- znalost literatury (ze seznamu povinné literatury a popř. i další), porozumění teoretickým koncepcím a pojmům

- schopnost aplikace teoretických koncepcí a pojmů na konkrétní příklady

- srozumitelnost, jasná struktura a logičnost odpovědí

- samostatnost a přesvědčivost projevu.

Otázky se budou vztahovat ke dvěma nebo více z následujících tematických okruhů.[1]

Při zkoušce se poskytuje čas na přípravu na přání studujícího, který se na zkoušku dostaví 30 min. před rozvrhem určeném termínem.

TEORIE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

1. Dějiny ideje občanské společnosti v euro-americkém prostoru. Od antiky (societas civilis) přes francouzské a skotské osvícenství, Tocqueville, Hegel, Marx až do 19. století.Rozdíly v tom,koho zahrnovala občanská společnost v jednotlivých pojetích. Vývoj OS od distinkce vůči přirozenému stavu k distinkci vůči státu a trhu. (Minimalisté, maximalisté, generalisté) Vývoj pozice OS vůči státu v historickém kontextu. Jak se vyvíjelo pojetí veřejné versus soukromé, reprezentativní veřejnost a Bürgerliche Gesselschaft.

Zdroje: Müller, Kaldor, Habermas a další

2. Občanská společnost ve 20 a 21. Století. Vývoj konceptu OS a kritické interpretace pojmu z pohledu různých politických a státních zřízení vč. mezinárodních vlivů. Aktivistická, neoliberální a postmodernistická verze OS, OS a kapitalismus, komunismus a postkomunismus, demokracie. OS a konkurenční koncepty: nacionalismus, republikanismus, socialismus a libertarianismus. OS a otázka evropocentrismu. OS a otázka gendru.

Zdroje: Kaldor, Walzer, Rosenblum, Lewis a další.

3. Formování veřejného zájmu a OS. Vznik veřejné sféry. Veřejná sféra a sociální hnutí – historie a vývoj (Stará a nová sociální hnutí). Sociální kapitál.

Zdroje: Putnam, Barša a Císař, Habermas a další.

4. Problematika soudobého výkladu OS. OS a globalizace. OS a kritika převládajících diskurzů OS mimo euroatlantický prostor. OS a postkomunismus.

Zdroj: Kaldor, Barša a Císař, Havel, Michnik, Benda, Gagyi a další.

Literatura:

KALDOR, M. 2003. Global Civil Society: An Answer to War. Cambridge: Polity Press, str. 1-50.

BARŠA, P., CÍSÁŘ, O. 2004. Teorie nových sociálních hnutí. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s.103-137.

BARŠA, P. a CÍSÁŘ, O., 2004. Globální občanská společnost. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s. 164-180.

MÜLLER, K. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton, s. 13-88.

WALZER, M. 1995. The Concept of Civil Society. In Walzer, M. (ed.). Toward a Global Civil Society. Providence: Berghahn Books, s.7-27.

PUTNAM, D. R. 1995. Bowling Alone: America‘s Declining Social Capital. Journal of Democracy 6 (1), s.65-78

PUTNAM, D. R. 1993. Making Democracy Work. Princeton: Princeton University Press, s. 163 -185.

HAVEL, V. 1999. Myšlenky Václava Havla a koncept občanské společnosti. Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu Macalester College, Minneapolis/St.Paul.

ROSENBLUM, N. 2002. Feminist Perspectives on Civil Society and Government. In Nancy Rosenblum, N. , Post, R.C. (eds.). Civil Society and Government. Princeton: Princeton University Press, s. 151-178.

HABERMAS, J. 2000. Propedeutické vymezení typu občanské veřejnosti. §§ 1-3. In Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: FILOSOFIA, s.55-86.

HABERMAS, J. 1995. New Social Movements. In Redclift, M. Woodgate, G. (eds.). The Sociology of the Environment. Aldershot: Edward Elgar Publishing, (Vol. 3), s. 421-425.

MICHNIK, A., 1987. A New Evolutionism. In Michnik, A. Letters from Prison and Other Essays. Berkeley: University of California Press, s.135-148.

GAGYI, A., IVANCHEVA, M. 2019. The reinvention of ‘civil society’: transnational conceptions of development in East-Central Europe. In McCrea, N., Finnegan (eds.), F. Funding, power and community development. Bristol, UK; Chicago, IL, USA: Bristol University Press, s. 55-68.

CÍSAŘ, O., NAVRÁTIL, J., VRÁBLÍKOVÁ, K. 2011. Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 47 (1), s.137-167.

BENDA, V. 1990. Paralelní polis. In Prečan,V.(ed.). Charta 77 (1977-1989). Od morální k demokratické revoluci. Scheinfeld-Schwarzenberg: Čs. středisko nezávislé literatury, s.43-51.

FILANTROPIE A DOBROVOLNICTVÍ

1. Filantropie v moderním státě

Definice a pojetí filantropie. Filantropie jako zdroj organizací občanské společnosti. Funkce nadací v moderní společnosti. Kritické pohledy na nadace a velké mecenáše ve vztahu k rovnosti a demokratické zodpovědnosti.

ANHEIER, H. K., TOEPLER, S. (Eds). 2007. Private Funds, Public Purpose. New York: Kluwer Academic/ Plenum Publishers, s. 3 – 8.

ANHEIER, H. K., Daly, S. (Eds.) 2007. The Politics of Foundations. London: Routledge, s. 3-5, 27-44.

FRUMKIN, P. 2006. Strategic Giving: The Art and Science of Philanthropy. Chicago: University of Chicago Press, výběr s.55 - 58, 71 - 73.

PAYTON, R., Moody, M. 2009. Understanding Philanthropy: Its Meaning and Mission. Bloomington, IN: Indiana University Press, s. 27-40.

REICH, R. 2019. Just Giving: Why Philanthropy Is Failing Democracy and How It Can Do Better. Princeton a Oxford: Princeton University Press, s. 65-73.

SALAMON, L., Sokolowski, M., List, R. 2003. Global Civil Society: An Overview. Baltimore: The Johns Hopkins University, s. 1-3; 13-32.

2. Filantropie jako dar a vztah

Dar jako cyklus závazků. Anonymní dar a reciprocita. Dárcovství a dobrovolnictví jako součást sociálního kapitálu. Pohledy na příčiny dárcovství a dobrovolnictví: identifikace s rolí; ekonomický, kulturní a sociální kapitál; funkcionalistický přístup.

BEKKERS, R., WIEPKING, P. 2011. A Literature Review of Empirical Studies of Philanthropy: Eight Mechanisms that Drive Charitable Giving. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly 40(5): 924-973, s. 927-943.

CLARY, E. G. et al. 1998. Understanding and Assessing the Motivations of Volunteers: A Functional Approach. Journal of Personality and Social Psychology 74(6): 1516-1530, s. 1517-18.

MAUSS, M. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 7-27, 133-8.

PUTNAM, R. D. 2000. Bowling Alone: The Collapce and Revival of American Community. New York: Simon and Schuster Paperbacks. Kapitola 7 „Altruism, Volunteering and Philanthropy“, s. 116-133.

TITMUSS, R. 1998 (orig. 1971). The Gift of Blood.Society 35(2): 88-97.

WILSON, J. 2000. Volunteering. American Journal of Sociology 26(1): 215-240,

s. 215-231.

SOCIÁLNÍ POLITIKA A OBČANSKÁ SPOLEČNOST

1. Základní charakteristiky, principy a pojmy sociální politiky. Typy sociální politiky, funkce, nástroje a oblasti sociální politiky. Geneze my