Seminář povede Ondřej Váša (kromě odborných článků a knih publikoval v novinách a časopisech Aktualne.cz, Lidové noviny, Mladá fronta, Rock & Pop, UNI, JazzTimes, Deník.cz, iDNES.cz, Art & Antiques, Ateliér...), přičemž hlavní část práce bude svěřena hostům z mediální praxe (viz níže). Vlastní rozdělení práce proběhne na první hodině s ohledem na počet přihlášených studentů.

Obecně bude postup následující: studenti budou rozděleni mezi jednotlivé hosty, jimž v předstihu dvou týdnů před danou hodinou odevzdají texty/podcast dle zadání (viz níže). Před odevzdáním si studenti dané texty vzájemně kriticky opoznámkují. Na hodině pak budeme společně s hostem nad odevzdanými texty diskutovat. Studenti budou hostům přiřazeni primárně na základě vlastní volby, v případě přetlaku losem. Přednost budou mít studenti EKS.

Hosté pro LS 2023:

ONDŘEJ KONRÁD. Publicista a hudebník. Od konce 60 let píše o hudbě (Aktuality Melodie, Pop Music Express, Melodie, Gramorevue, Rock and Pop, Lidové noviny, Harmonie, Crossroads, UNI atd.). Od 80. let výkonný hudebník (Blues band Luboše Andršta a Peter Lipa, Binder Konrád Blues band, Šavle meče, Blues Session, Gumbo, nahrál desítky alb). S Michalem Pavlíčkem spolutvůrce pořadu České televize Na Kloboučku (1995 – 2004), s Vojtěchem Lindaurem kniha Bigbít (2001, 2010). Zároveň od počátku 90. let až doposud politický komentátor a moderátor (Rádio Svobodná Evropa, Český rozhlas 6, Český rozhlas Plus).

LIMIT: 4-6 studentů

ŽÁNR: recenze/reflexe

ZADÁNÍ: Napište v rozsahu 3.600 – 6.000 znaků, proč vás v poslední době (ale i dříve) významněji zaujal některý film (i z produkce TV a služeb jako HBO nebo Netflix, tedy i seriál), kniha, divadelní představení, hudební album nebo koncert, výstava atd. Zvolený titul nebo akci třeba uvést předem (stačí základní údaje), možné jsou alternativy na výběr.

TÁŇA ZABLOUDILOVÁ. Absolvovala bakalářský program politologie-mediální studia na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzitě v Brně. Publicistka píšící o popkultuře, společnosti a dnešních městech. Dřívější učitelka angličtiny, editorka Radia Wave, dnešní programová ředitelka Serial Killer festivalu, dramaturgyně Českého rozhlasu a přispěvatelka do A2larmu, Aktuálně.cz, Artzóny, Finmagu, Respektu a do několika dalších médií.

LIMIT: 4 studentky/studenti

ŽÁNR: rozhovor/glosa

ZADÁNÍ: Rozhlédněte se kolem sebe během cest po Praze a vyberte si problém nebo téma související s fungováním města, který vás zajímá. Může to být třeba bydlení, nedostatek infrastruktury pro cyklisty, pro pěší, nedostatek školek, nepřipravenost na změnu klimatu, nekvalitní nová výstavba, málo zelených ploch a stromů. Nebo jiné téma. Porovnejte při tom Prahu se zahraničními městy, které jste navštívili. Vyberte si odborníka, aktivistu, zástupce spolku, politika či jen dlouholetého obyvatele Prahy, který má k problému co říct a položte mu 4 až 6 otázek. Odpovědi by měly vysvětlovat v čem problém tkví, proč se ho nedaří řešit a jaký je výhled do budoucna. Vaším úkolem bude je zkrátit, pokud budou příliš dlouhé, a mluvenou řeč převést do textové podoby tak, aby se dobře četla. Alternativní možnost: pokud se nepodaří respondenta přesvědčit k rozhovoru, najděte si už existující rozhovor a použijte z něj několik citací pro krátký (43500- 5000 znaků) text o tématu, který bude vaší úvahou či glosou k tématu.

MILOŠ HROCH: Hudební a kulturní publicista a teoretik. Pracoval jako redaktor Českého rozhlasu (Radia Wave), pravidelně přispívá do řady českých médií jako A2, Alarm, Deník N nebo týdeník Respekt nebo do britského hudebního časopisu The Wire. Je autorem knihy Křičím: „To jsem já.“: Příběhy českého fanzinu od 80.let po současnost (2017) a spoluautorem knihy Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti (2020). Působí na Katedře mediálních studií FSV UK, kde získal doktorát za práci „Samizdat v post-digitální době: Vliv nového materialismu na proměnu zinové scény a subkulturního kapitálu“.

LIMIT: 4 studentek/studentů

ŽÁNR: recenze

ZADÁNÍ: Vyberte si libovolné dílo či událost, jež vyšlo/jež se odehrála v roce 2022. Tímto dílem/událostí může být album, koncert, film, divadelní představení, televizní seriál, kniha, výstava, ale i počítačová hra. Návrh či návrhy (do maximálního počtu tří alternativ) pošlete předem ke schválení. Maximální délka recenze: do 4 000 zn. i s mezerami. Důraz nechť je kladen na argumentaci stran podstaty/specifik/aktuality daného díla/fenoménu, respektive na interpretaci a argumentaci, jak a proč reflektované dílo/fenomén číst.

PAVEL TUREK: Hudební a kulturní publicista a teoretik. Podílel se na chodu legendárního časopisu Živel. V průběhu let publikoval kromě jiného v Rock & Popu, Reflexu i MF Dnes. Spolupracoval s Radiem Wave. Spoluzakládal obrazový magazín Komfort. V letech 2007–2009 pracoval pro server Aktuálně. Od roku 2010 je členem redakce magazínu Respekt. Působí též na FSV UK, kde získal doktorát v oboru teorie fotografické a multimediální tvorby, a UMPRUM.

LIMIT: 4 studentky/studenti

ŽÁNR: recenze

ZADÁNÍ: Student/ka si vybere vlastní téma z oblasti kultury (od desky, filmu, seriálu či knihy přes výstavu či koncert až po nový kulturní fenomén). Student/ka nejprve odevzdá v několika větách (maximálně ve čtyřech) vystižené téma ke schválení; doporučujeme odevzdat několik alternativ (maximálně tři). Jediným omezením je, že téma musí být aktuální, jako by daná recenze/reflexe/kritika měla vyjít v tisku v týdnu, kdy bude studentkou/studentem odevzdána. Součástí zadání je tedy vybrat takové téma, k jehož reflexi existuje v roce 2022 pádný důvod. Takovým důvodem může být i reedice třicet let staré desky: pak však musí být otázka položena na způsob „proč toto album vychází právě dnes? Co jej dnes činí aktuálním? Proč bychom jej v roce 2022 měli znovu poslouchat, respektive: proč jej po třiceti letech znovu posloucháme?“ Cílem textu není faktografický popis, nýbrž argumentace názoru na podstatu/specifika/aktualitu daného díla/fenoménu, respektive argumentace, jak a proč reflektované dílo/fenomén číst. Maximální délka odevzdaného textu: 2 NS (=3600 znaků včetně mezer).

ONDŘEJ BEZR. Hudební publicista. Publikoval v celé řadě českých magazínů a novin, v letech 1992–2002 byl redaktorem magazínu Rock & Pop. V současnosti je redaktorem Lidových novin a šéfredaktorem kulturního magazínu UNI. Knižně publikoval mimo jiné portrétní rozhovory s Vladimírem Mišíkem, Markem Brodským, Vlastimilem Třešňákem či Lubošem Andrštem. Od roku 1999 je dramaturgem mezinárodního festivalu Blues Alive v Šumperku, oceněného prestižní cenou Keeping The Blues Alive, udělovanou asociací The Blues Foundation.

LIMIT: 6 studentek/studentů

ŽÁNR: recenze

ZADÁNÍ: Vyberte si českou desku, která vyšla během posledního roku. Návrh či návrhy (do maximálního počtu tří alternativ) pošlete předem ke schválení. Na vybrané album napište recenzi o přesném rozsahu 2000 zn. s mezerami (s tolerovanou horní i spodní odchylkou maximálně 99 zn. s mezerami). Součástí tohoto úkolu je nejen napsat minimalistickou recenzi, ale i schopnost „trefit se do zlomu“, čili respektovat požadavek tištěného média na přesný počet znaků kvůli grafické úpravě.

PETR ŠOUREK: Petr Šourek je rozhlasový autor, publicista a překladatel. Od roku 1998 překládá z klasických i moderních jazyků. Knižně publikoval překlady z latiny, řečtiny, němčiny a angličtiny. Jeho překlad Petroniova Satyrikonu vydá nakladatelství Academia 2022. Od roku 2000 přispívá do českých i německých médií; printu, rozhlasu i televize (Lidové noviny, Týden, Respekt, A2, Český rozhlas, Nový prostor; Mitteldeutscher Rundfunk). 2017 – 2020 dělal publicistickou řadu Reflexe: Historie/filozofie pro Český rozhlas Vltavu. Pracuje i v dalších rozhlasových formátech, například úspěšný seriál Dějiny kapitalismu. Od roku 2021 dělá podcast Sylva sylvarum pro program Odolné společnosti AV 21. Je také autorem literárních pásem a rozhlasových her. Tuto napsal pro Švýcarský rozhlas (SRF) a v loňském roce byla vybrána mezi 12 nej v německy mluvící oblasti. Petr často pracuje na průsečíku vědy a umění jako v projektu Lithopy pro Trienále umění a designu v Miláně. Právě toto spojení ocenila zvláštní cenou porota 2020’s Digital Dozen Awards Columbia University, NYC. Projekt spojuje polyekránovou instalaci, design, prototyp technologie, vědeckou publikaci... pro kontext viz