UMĚNÍ RANÉHO STŘEDOVĚKU (Starokřesťanské umění, Byzanc a Karolínská renesance)

- stěhování národů a doba raného středověku (od 4. století do roku 1000), starokřesťanské malby v katakombách, význam císaře Konstantina, bazilika a její složení (nákres), sarkofágy

- význam císaře Justiniána, Konstantinopolis – chrám Boží moudrosti, typ pětikupolového chrámu, purpurové rukopisy a ravennské mozaiky (význam chrámu San Vitale), slonovinové řezby,… (rozdíl mezi 1., 2. a 3. zlatým věkem byzantského umění)

- význam císaře Karla Velikého, příčiny a charakter karolínské renesance, palácová Kaple v Cáchách, westwerk, krypta, plán Svatohavelského kláštera, nejstarší mariánské sochy relikviáře, knižní malířství: Cáchy-Trevír, Remeš, Tours; antické sklony středověkého umění a význam pozdně antického ilusionismu

- Ottonská renesance: vztahy ke karolínským a byzantským vzorům, význam Otty I., byzantské princezny Theofano, Otty III., Reichenau a Hildesheim, vývoj architektury, sochařství, malířství

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

- příčiny vzniku a význam roku 1000, obecné charakteristické znaky architektury a sochařství a charakter jednotlivých škol ve Francii (Provence, Aquitanie, Normandie, Burgundsko) či v Itálii (Benátky, jižní Itálie, Lombardie, protorenesance v Toskánsku), malířství nástěnné (ikonografický program výzdoby chrámu) a knižní (atlasové Bible z Itálie, ottonské rkp), sochařství a užité umění

- porovnání románského umění s antikou a gotickým uměním

- Sálská renesance v německých zemích (pokračování ottonské renesance)

VELKÁ MORAVA A ČESKÉ ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

- význam Velké Moravy: vznik státnosti, kulturní a církevní autonomie, bazilika v Mikulčicích, rotundy, hradiště, gombíky a užité umění

- český stát, význam velkomoravské tradice a svatováclavského kultu: rotunda svatého Víta, Gumpoldova legenda o svatém Václavu, české denáry 10. století

- význam umění doby Vratislava II. a Vladislava II.: porovnat, stylová závislost a ikonografické zvláštnosti, Pražský hrad, Juditin most, románské měšťanské domy v Praze a biskupský palác v Olomouci, Kodex vyšehradský, malby ve znojemské rotundě

GOTICKÉ UMĚNÍ

- okolnosti vzniku (význam opata Sugera a vzestupu královské moci), rozdílný charakter gotického umění ve Francii a Záalpí oproti Itálii, gotická architektura: znaky, původ konstrukčních prostředků, obory: sakrální (katedrály, klášter, mendikantské stavby), světské (paláce, hrady, města,…) památky ve Francii či Itálii

- vývoj sochařství od pozdně románského stylu přes sochy – sloupy po klasické sochařství v Remeši ku poklasickému stylu 14. století, význam francouzské sklomalby a knižního malířství (Jean Pucelle), význam nástěnného a deskového malířství v Itálii (fresky v Assisi, Giotto, sienská škola: Duccio, S. Martini a benátská škola: Paolo veneziano)

- proměny ve vývoji gotického umění (mariánský kult, mystický naturalismus a devotio moderna konce 14. století, mezinárodní gotické umění kolem roku 1400: C. Sluter, bratři z Limburka, L. Monaco, krásný sloh)

UMĚNÍ POZDNÍ GOTIKY A POČÍNAJÍCÍ RENESANCE

- jde o dobu po mezinárodním gotickém slohu, kdy v Itálii vzniká a šíří se renesance a v Záalpí probíhá množství změn, jejichž výsledkem je vznik novověké civilisace

- vývoj umění sledovat po jednotlivých druzích umění a jednotlivých oblastech:

a)architektura ve srovnání s předešlými časy ztrácí vývojově progresivní potenciál – není tahounem nového slohu (srovn. vývoj Západu od střední Evropy, význam B.Rejta)

b)sochařství tahounem vývoje ve střední Evropě (dědictví C.Slutera, Mikuláš Gerhart z Leydenu a jeho žáci, po Mistra Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistra IP)

c)malířství tahounem vývoje nejdříve v západní Evropě (od Jana van Eycka, přes Rogiera van der Weyden, po Huga van der Goes a Jeana Fouqueta), pak (kolem r. 1500) vývojově nejprogresivnějším druhem umění i ve střední Evropě (A.Dürer, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Litoměřického graduálu a Podunajská škola).

- Neztrtit rámcový vývojový rytmus: od kocoviny husitských válek ve střední Evropě a stoleté války v západní Evropě, přes vznik národních škol pozdní gotiky k době kolem r. 1500 – době stylového obratu a počátku opětovného sbližování vývoje Itálie a Záalpí.

ČESKÉ GOTICKÉ UMĚNÍ

- způsob pronikání gotiky (význam Přemysla Otakara II. a cisterciáků), charakter rané gotiky (Zvíkovsko-písecká královská huť, počátky síňového typu kostela, Zlatá Koruna)

- charakter lucemburské gotiky, význam Jana I. a Karla IV., Petr Parléř a jeho huť: katedrála svatého Víta, Nové Město, Karlův most, náhrobky a busty ve sv. Vítu, vznik krásnoslohé piety a madony

- české malířství: vývoj od Mistra Vyšebrodského oltáře přes Theodorika ku Mistru Třeboňského oltáře, význam krásného slohu Václava IV.: iluminace, plaménkové kružby, madony a piety

- význam jagellonské gotiky a pronikání renesance: B.Rejt, jihočeské řezbářství, Mistr Litoměřického oltáře, kancionály