Pomineme-li několik dílčích, byť zásadních studií, je téma vztahu formující se moderní historiografie a filozofického myšlení prakticky neprobádanou oblastí. Často je zredukováno na teze o vlivu Hedera či Hegela na Palackého nebo o vlivu pozitivismu na tzv. Gollovu školu. Podrobnější vhled do konkrétních textů však odkrývá širší pole interpretace, které nestojí pouze na "vlivologii" mezi autory, ale přináší s sebou problém role filozofie a filozofování v historiografii vůbec.

Kurz bude veden systematicky i chronologicky. Na jedné straně bude v centru zájmu určitý vývoj a proměna myšlení v průběhu století, na straně druhé pak bude tento postup rozrušován "nečasovými" pojmy, jež umožní spojovat i dobově od sebe vzdálené texty. V neposlední řadě pak bude cílem archeologie strukturních předpokladů, upevňujících vzájemné postavení historiografie a filozofie, které pociťujeme dodnes.

Kurz bude realizován jako kombinace přednášek a seminární práce s texty.

Téma:

1) Osvícenství - rámec historického myšlení

2) Palackého filozofie jako past

3) Filozofie dějin bez filozofie

4) Německé dějepisectví a německá filozofie - spříznění volbou?

5) Augustin Smetana a problém hegeliánství v historiografii

6) Herbartismus skrytý a všude

7) Ideologie pozitivismu

Atestace: zápočet je možné získat za aktivní účast v seminárních částech, zkoušku potom za vypracování písemné reflexe dobového pramene