Hlavní tématické okruhy:

1) Etnogeneze Germánů, jastorfská kultura, její rozšíření, archeologický obraz jejího vývoje.
2) Rané germánské migrace. Nástin historických událostí do 4. století po Kr. Střety Říma s Germány v době Augustově, budování hranice limes romanus, markomanské války, proražení hornogermánsko-raetského limitu po půli 3. stol., konec římské Dacie, galská zvláštní říše, konsolidace moci impéria od konce 3. století.
3) Germánské kmeny, jejich rozdělení. Tradiční genealogie západních Germánů (Ingveoni, Istveoni, Herminoni) a její novodobá interpretace. Kulturní okruhy v západní části germánského barbarika. Labskogermánský okruh I - Langobardi. Jejich území ve vztahu ke starosaským župám (Bardengau, Moswidi), kulturní vyspělost oblasti (ve starší době římské četné importy a výskyt stříbra) a její širší působení, oddělená pohřebiště mužská a ženská.
4) Sousední území v Meklenbursku a Šlesvicku-Holštýnsku. Obětiště v bažinách (Thorsberg, Nydam, Vimose, Illerup, Skedemosse aj.), zvláštnosti zachování archeologických nálezů organických a anorganických substancí. Runové písmo a jeho nejstarší památky.
5) Labskogermánský okruh II - oblast Semnonů a Hermundurů. Významná sídliště v Braniborsku. Hermunduři a jejich vztahy k impériu (mj. Haarhausen), labskogermánský i rýnskovezerský ráz jejich kultury. Luboszycká kultura.
6) Okruh při Severním moři. Vynikající výsledky sídlištní archeologie. Ráz pobřežní krajiny, vurty (Ezinge, Feddersen Wierde, Tofting) a jejich výzkum, významný podíl přírodovědných disciplin. Sídliště na geestu (Flögeln). Funerální památky na příkladu pohřebiště Westerwanna a jeho vývoje do saského období.
7) Okruh na Rýnu a Vezeře I. Archeologické doklady pronikání impéria na germánské území v augustovském období. Tábory na řece Lippe (Holsterhausen, Haltern, Oberaden, Anreppen), civilní římské sídliště (Waldgirmes v Hesensku). Specifické rysy germánských památek rýnskovezerského okruhu, typologie žárových hrobů.
8) Okruh na Rýnu a Vezeře II. Vývoj ve starší a mladší době římské v Pomohaní, zvláště v Mainfranken a souvislosti s územím Čech. Římské importy, jejich druhy, způsob přenosu, význam a otázky chronologie.
9) Hroby germánské nobility v době římské. Hroby lubieszewského typu a typu Leuna - Hassleben.
10) Vývoj v době římské a v době stěhování národů v severních a severovýchodních částech Polska. Zásah kultury jastorfské, kultura oksywská, wielbarská bogaczewská, Dollkeim-Kovrovo.
11) Vývoj v době římské a v době stěhování národů ve středních a jižních částech Polska. Przeworská kultura, otázky její geneze, archeologický obraz. Centra metalurgie (Hory sv. Kříže) a výroby na kruhu točené keramiky (Igołomia, Krakovsko). Výrazné změny v pozdní przeworské kultuře od sklonku doby římské - pohřebiště dobrodzieńského typu, kamenné mohyly siedlemińského typu, bohaté hroby s projevy nomádských vlivů (Jakuszowice, Jędrzychowice).
12) Kmenové svazy (Alamani, Frankové, Durynkové, Sasové, Bajuvarové) jako noví mocenskopolitičtí činitelé, jejich původ a území. Migrační proudy od východu koncem doby římské jako předzvěst stěhování národů (mj. niembergská skupina).
13) Hlavní migrace doby stěhování národů, významné barbarské říše. Zdroje tehdejší kultury, její archeologické památky. Řadová pohřebiště, hroby velmožů, vyspělost uměleckého řemesla, jeho techniky a typické výrobky, germánský zvěrný styl