Konkretizovaná témata:

Kauza Fučík

Máme dnes při výuce češtiny číst Reportáž, psanou na oprátce či učit v dějepise o komunistickém hrdinovi Fučíkovi? Příběh Fučíkova kultu (od budování až po destrukci v 90. letech) mnohé prozradí o fungování kulturní paměti

Dívat se na druhého –⁠ vidět se jeho očima

Proměny perspektiv vnímání sebe sama a druhého a jejich využití ve výuce.

Jan Palach v literatuře a reprezentace mýtu v poezii

reprezentace Jana Palacha v textech vybraných básní a písní, možnosti využití v didaktickém kontextu a otázky uvědomování si vlastní identity

Nová čtení kanonických děl antické (zejména římské) literatury a naplňování průřezových témat RVP

Identita ve sdíleném narativu, nebo sdíleném porozumění? Znalost, vyprávění a interpretace nejznámějších pohádek.

Setkání semináře se zaměří na příklad takových vyprávění, která jsou sice kulturně všeobecně známá, ale zpravidla explicitně neinterpretovaná. Nad několika lidovými pohádkami se účastníci pokusí jednak pojmenovat variantnost jejich možných vlivů na osobní (a posléze i kulturní) identitu, jednak popsat, jak různé interpretace textu umožňují této variantnosti vzniknout.

Případ Věry Sosnarové

V roce 2019 rozbouřila média kauza falešné pamětnice gulagů odhalené historikem Adamem Hradilkem. Obdobné případy „false memory“ jsou známé i v zahraničí. V rámci případu se zamyslíme nad fungováním individuální a kolektivní paměti.

Kulturní paměť jako soubor navracejících se textů, obrazů a rituálů (Assmann).

Jak přivést žáky k tomu, aby si uvědomili, o co opírá svůj obraz naše současná společnost?

Kunderovo Nevědění a otázky kulturního transferu ve výuce, intertextualita a možnosti čtení.