I. Obsah kurzu

Podrobný obsah kurzu, který následuje, je vyjádřen pouze bodově, formou heslovitého přehledu nebo kondenzované prezentace základních přístupů, poslulátů a myšlenek o osobnosti, témat, kterými se jednotliví autoři teorií zabývali. Představuje tedy pouhou "kostru" obsahu kurzu Teorie osobnosti, která je doplněna seznamem vybraných publikací autorů (v češtině nebo angličtině), u většiny autorů je také uveden internetový zdroj pro získání dalších informací o teorii.

Koncepce výkladu jednotlivých teorií je následující: stručná biografie autora, základní myšlenky, používané pojmy, přínos teorie pro strukturu, dynamiku a vývoj osobnosti, specifika teorie (s odkazy na díla autora), přehled základních děl, vztah biografie a díla autora. Tato struktura je pouze rámcová, nejedná se o rigidně dodržované schéma, u některých teorií to ani není možné.

Studentům je předán seznam prací vybraných autorů, které si prostudují do začátku LS, 2. ročníku NMgr srudia oboru psychologie, ve kterém probíhá Seminář k teoriím osobnosti. (Seznam se může pro jednotlivé školní roky měnit).

Četba literatury na seminář k teoriím osobnosti - pro 5. ročník

Adler, A.: Člověk jaký jest. Praha, Orbis 1935

Bandura, A.: Social learning theory. Englewood Cliffs N.J., Prentice-Hall 1977

Erikson, E.H.: Dětství a společnost. Praha, Argo 2002

Frankl, V.E.: Vůle ke smyslu. Brno, Cesta 1994

Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do

psychoanalysy. Praha, SZN 1969

Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994

Fromm, E.: Umění milovat. Nakladatelství J. Šimona, Praha 2008

Horneyová, K.: Neuróza a lidský růst. Zápas o seberealizaci. Praha, Triton-Pragma

2000

Jung, C.G.: Analytická psychologie. Její teorie a praxe. Praha, Academia 1992

Jung, C.G.: Duše moderního člověka. Atlantis. Brno 1994

Kelly, G.A.: The psychology of personal constructs. (2 vols.). New York. W.W. Norton

1955 ( jen 1. díl)

Maslow, A.H.: Motivation and Personality. New York, Harper 1957 (2.ed. 1970)

Rogers, C.R.: Způsob bytí. Praha, Portál 1998

Uvedení do problematiky teorií osobnosti.

Teorie: Vymezení teorie, co je a není teorie. Hodnota teorie (užitečnost a pravdivost teorie), kriteria (např. vnitřní konzistence, jednoduchost aj.) přehled různých užívaných kriterií. Důvody existence odlišných teorií.

Osobnost: Definování osobnosti - populární, politické a psychologické definice. Allportova a jiné psychologické definice.

Teorie osobnosti: Existence mnohosti teorií osobnosti, důvody. Základní dimenze, v nichž lze posuzovat východiska a předpoklady autora teorie určující a osvětlující jeho přístup k humanitě a podstatě "lidství". Např. dimenze (determinismus x svobodná volba, pesimismus x optimismus, kauzalita x teleologie, postoj k vědomí x postoj k nevědomí, sociální faktory x biologické faktory, jedinečnost x stejnost, řízení malým počtem motivů x velkým množstvím motivů apod.). Příklady konkrétních teorií, které reprezentují jednotlivé póly dimenzí.

Klasifikace teorií osobnosti: Stručné přehledové schema teorií osobnosti, tak jak se jimi nadále budeme zabývat: klasická psychoanalýza; individuální a analytická psychologie; ego-psychologie; interpersonální teorie; neopsychoanalýza; humanisticky a fenomenologicky orientované koncepce a jejich modifikace; přístupy založené na vyčleňování vlastností a rysů; behavioristické a neobehavioristiké přístupy - tzn. přístupy rozvíjené na základě teorií učení; kognitivisticky orientované přístupy a jejich modifikace.

Teorie osobnosti v rámci psychoanalytického hnutí

Vznik psychoanalýzy - klasická psychoanalýza, zakladatelé

Sigmund Freud (1856 - 1939)

1. Úrovně duševního života

a) Vědomí

(konečný cenzor)

b) Nevědomí - předvědomí

(primární cenzor)

vlastní nevědomí

2. Strukturální teorie osobnosti

a) Id - princip slasti

primární procesy

b) Ego - princip reality

sekundární procesy

obranné mechanismy Ega

c) Superego - princip ideálu

subsystém svědomí

subsystém Ideálního ego

3. Dynamika osobnosti

a) Sexuální pudy, pud života, Éros - energie pudu libido

Projevy: Narcizmus, láska, sadismus, masochismus

b) Destruktivní pudy, pud smrti - agrese, Thanatos

c) Úzkost: realistická, neurotická, morální

d) Katexe a antikatexe

4. Stádia vývoje

a) Orální fáze

b) Anální fáze

- Raná análně - sadistická fáze

- Pozdní análně - sadistická fáze

c) Falická fáze

- Mužský Oidipský komplex

- Ženský Oidipský komplex

d) Latentní období

e) Genitální fáze

klíčový význam pojmu vytěsnění; sublimace; problematika snu, chybného výkonu, význam psychoanalýzy, důsledky pro psychologické myšlení a jednání, přínos pro společenské aj. vědy.

Z obrovského množství internetových zdrojů vybíráme např.:

http://webspace.ship.edu/cgboer/freud.html

http://www.freudfile.org/

Knižní zdroje v češtině:

Freud, S.: Vybrané spisy, 1-3. Praha: Avicenum, 1991-1993.

Freud, S.: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek (vydává se průběžně, každý díl je věnován pracem S. Freuda za určité období, Freudovy spisy jsou v češtině dostupné v mnoha vydání, v souborech i jako jednotlivá díla)

Freud, S.: 1. Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2. Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy. Praha, SZN 1969

Freud, S.: Výklad snů. Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 1994

Freud, S.: O člověku a kultuře. Praha, Odeon 1989

Carl Gustav Jung (1875 - 1961) - analytická psychologie

1. Struktura Duše - Psyché

a) Vědomí - Ego (centrum vědomí)

b) Nevědomí - osobní nevědomí x kolektivní nevědomí

osobní nevědomí - (obsahuje zapomenuté a potlačené zkušenosti individua vlastní pouze jemu, obsahy se sdružují v komplexy - emočně zabarvené trsy asociovaných myšlenek)

kolektivní nevědomí - (vrozené obsahy s kořeny v dávné minulosti, vzory pro člověka - archetypy - persona, stín, anima, animus, velká matka, moudrý stařec, self)

Self - je archetypem a také označuje celou osobnost včetně vědomého ega, znázorňováno motivem mandaly.

Strukturu duše doplňují: 2 základní postoje: extraverze x introverze (predispozicí k jednání a reagování určitým způsobem)

4 psychické funkce: myšlení, cítění, vnímání, intuice

Kombinací postojů a funkcí zformováno 8 orientací (typů).

Funkce ektopsychické a endopsychické.

2. Dynamika Duše

Člověk jako soustava energie:

Princip ekvivalence - (hypotéza: energie nemůže být zničena, pouze vytěsněna)

Princip entropie - ( hypotéza: energie vyplývá z napětí mezi protiklady)

Jung nahlíží na člověka jako bytost zkomponovanou z protikladů, např. : kauzalita x teleologie, progrese a regrese

Pohyb libida směrem vpřed = progrese (vědomá, adaptace na vnější svět)

Pohyb libida směrem vzad = regrese (nevědomá, uspokojuje vnitřní požadavky)

Pokud pohyb není jedn