YMA340

Zimní semestr 2019

Vyučující: PhDr. Marek Halbich, Ph.D.

Místnost YC001, pondělí: 14:30-15:30

email: marekhalbich@gmail.com

Konzultační hodiny v ZS: pondělí: 15:30-16:30 (místnost C005)

Výběr textů k prezentaci

ABRAHAMER ROTHSTEIN, F., Declininig Odds: Kinship, Women´s Employment, and Political Economy in Rural Mexico. American Anthropologist, 101(3), 1999: 579-593 - článek poukazuje na propojenost lokálních příbuzenských vztahů s politickou ekonomií ve středním Mexiku. Na jedné straně rozsáhlejší síť vesnických rodin vede k menším ekonomickým výhodám a k jistějšímu zaměstnání členů takovýchto seskupení, avšak z druhé strany ukazuje na nestabilní situaci pracující třídy v širším kontextu politicko ekonomických vazeb.

ALFANI, G., Fathers and Godfathers. Spiritual Kinship in Early-Modern Italy. Farnham: Ashgate, 2009 (1. kapitola: Godparenthood and Spiritual Kinship: the Origins of a Distinctive Social Institution, s. 1-25) - autor vysvětluje vznik rituálního (spirituálního) příbuzenství jako historicky podmíněného faktu, který má své jasné počátky na přelomu středověku a novověku.

BARNES, R. H., Marriage by Capture. The Journal of the Royal Anthropological Institute, 5(1), 1999: 57-73 - autor testuje na řadě příkladů (Karibská oblast, Amazonie, Austrálie, Nová Guinea) McLennanovu hypotézu o původu exogamie na případech manželství na základě zajetí (marriage by capture). Ačkoli dochází k závěru, že nejnovější výzkumy jeho hypotézu nepodporují, domnívá se, že by bylo ještě předčasné mluvit o definitivní odpovědi.

EVENS, T. M. S., The Nuer Incest Prohibition and the Nature of Kinship: Alterlogical Reckoning. Cultural Anthropology, 4(4), 1989: 323-346 - autor reviduje závěry týkající se zákazu incestu u súdánských Nuerů, k nimž dospěl E. Evans-Pritchard v rámci dnes již klasického výzkumu nuerského příbuzenského systému, náboženství atd.

GINSBURG, F., RAPP, R., The Politics of Reproduction. Annual Review of Anthropology, 20, 1991: 311-343 - autorky se zaměřují na specifický subjekt lidské reprodukce, která zahrnuje události skrze lidský a zejména ženský životní cyklus týkající se idejí a praktik spojených s plodností, narozením, péčí o děti včetně způsobů, které vedou k porozumění sociální a kulturní změny v oblasti "ženského tématu".

GRANOVETTER, M., The Strength of Weak Ties: A Network Theory Revisited. Sociological Theory, 1, 1983: 201-233 - autor přehodnocuje svůj starší text vztahující se k tzv. slabým vazbám. Nově zkoumá práce zaměřené na dopad slabých vazeb na jednotlivce,
poté práce související s tokem myšlenek v rámci sociologie vědy a konečně pracuje na zhodnocení úlohy slabých vazeb a jejich ovlivňování soudržnosti v komplexních sociálních systémech.

KAPPELER, P. M., SCHAIK, C. P. van, Evolution of Primate Social Systems. International Journal of Primatology, 23(4), 2002: 707-740 - autoři definují sociální organizaci, sociální strukturu a párovací systém jako distinktivní komponenty sociálního systému, což pak ukazují na různých skupinách primátů.

KUPER, A., Fraternity and endogamy. The House of Rothschild. Social Anthropology, 9(3), 2001: 273-287 - v této své studii se významný britský sociální antropolog Adam Kuper zabývá příbuzenskou (bratrskou) endogamní sociální strukturou multinacionálního rodinného bankovního domu Rothschildů. Zkoumá, mj., rysy jejich sňatkové politiky, které se lišily od obdobné politiky evropských královských dvorů, evropských Židů či jiných evropských dynastií bankéřů. Autor nazírá rothschildovský model jako kreativní adaptaci na jedinečnou strukturu multinárodní rodinné banky.

LEACOCK, E., Women´s Status in Egalitarian Society: Implications for Social Evolution. Current Anthropology, 33(1), 1992: 225-259 - autorka sleduje status žen v egalitární společnosti jako neoddělitelnou od analýzy egalitární socioekonomické struktury jako celku.

ORTNER, S. B., Má se žena k muži jako příroda ke kultuře? In L. Oates-Indruchová (ed.), Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha: SLON, 1998, s. 90-114 - průkopnická práce v oblasti feministické antropologie, v níž autorka, mj., zavádí paralelu mezi ženou a přírodou na jedné straně a mužem a kulturou, která přírodu ovládá, na straně druhé se všemi důsledky pro společnost.

PELETZ, M. G., Kinship Studies in Late Twentieth-Century Anthropology. Annual Review of Anthropology, 24, 1995: 343-372 - článek se zabývá stavem v tzv. kinship studies v kontextu sociální antropologie konce 20. století. Věnuje se teoretickým postupům a posunům v metodologii příbuzenských studií, k nimž docházelo od 70. let. V nových souvislostech se zabývá např. homosexuálním příbuzenstvím, novými reprodukčními technologiemi atd.

PINE, F., Naming the House and Naming the Land: Kinship and Social Groups in Highland Poland. The Journal of the Royal Anthropological Institute, 2(3), 1996: 443-459 - autorka tvrdí, že Lévi-Straussova idea "domácích společností" může být aplikována na periferní, rurální společnosti v současné Evropě. Autorka ukazuje, že dům je jádrem sociální a ekonomické identity a metaforou pro příbuzenství pro etnografickou skupinu Góralů žijící na jihozápadě dnešního Polska.

STRATHERN, M., Kinship, Law and the Unexpected. Relatives Are Always a Surprise. Cambridge: Cambridge University Press, 2005 (1. kapitola: Relative Are Always a Surprise: Biotechnology in an Age of Individualism, s. 15-32) - autorka se nejen v této první kapitole své knihy věnuje změnám v otázkách příbuzenství a práva v souvislosti se zaváděním biotechnologie do reprodukčního procesu a klade si otázku, o jaký druh lidí, do jejichž života nové reprodukční technologie zasahují, jde.

Prezentace textů na seminář v ZS 2019:

4. 11. 2019: Tereza Rybová - S. B. Ortner.

11. 11. 2019: Tereza Smetanová - R. Fox.

2. 12. 2019: Eva Hlivková - F. Ginsburg, R. Rapp.