PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ATESTU: PÍSEMNÁ ZKOUŠKA-TEST NA KONCI LS (viz také soupis literatury).

Výchozí a problematizující tezí přednášky by mohl být výrok Michela Serrese "Jedině filozofie je schopna ukázat,
že literatura je hlubší než ona a že jí předchází. Spočívá v ní." (Michel Serres, L’Hermaphrodite. Sarrasine
Sculpteur, 1987). Tento výrok velmi pěkně odráží bouřlivé teoretické diskuse 80. a 90. let 20. století, spojené s
filozofií dekonstrukce a se jmény Jacques Derrida, Paul de Man, Richard Rorty, Hans Georg Gadamer, Jürgen
Habermas, Hans Blumenberg nebo Louis Marin, co spojuje filozofii s literaturou a vice versa, jaká je relace mezi
nimi, do jaké míry překračují oba obory své "přísně" vymezené hranice. V přednášce půjde o to, pokusit se ukázat
specifické "mezi-prostory", kde se filozofie s literaturu a s uměním vůbec, stýkají, dotýkají, navzájem komentují a
ovlivňují. Obě, filozofie i literatura, představují - z hlediska psaní samotného - různé formy a způsoby písemných
záznamů: zde je jednou z prvních vazeb vztah rétoriky a filozofie. Také filozofové, kteří trvají na ostře vymezeném
pojmu "filozofie" a jeho nosnosti a filozofie jako "přísné vědy" (Kant, Hegel, Husserl), se zabývají vztahem literatury
(a literárnosti) k vlastnímu filozofování. Z této perspektivy a ve své komplementárnosti i protikladnosti navazují a
tematizují literatura i filozofie různé formy vztahu ke světu, tedy způsoby, jak o světě psát, jak svět "číst" a jak jej
re-prezentovat. Ať se již tyto formy a způsoby "psaní" a "čtení" nazývají "mimesis", "ztvárnění", "abstrakce",
"obraznost", "univerzálnost" nebo "jedinečnost", jejich společným jmenovatelem je, jak se zdá, "skutečnost".
Nikoliv v tom smyslu, že by skutečnost "reprezentovaly", ale v tom smyslu, že skutečnost, jak píše Hans
Blumenberg, reflektují, s tím, že ani filozofii, ani literatuře není vlastní "bezprostřední" přístup/vztah ke skutečnosti.
Společné je však to, že tento vztah "píší" a "čtou". Jak je ovšem možné svět ztvárnit a zkušenostně poznávat?
Racionálně? Konstruktivně? Reflexivně? Virtuálně? A jakými formami? Mimetickou "reprezentací"?
Performativně? Experimentálně? Možno říci, že i přes všechny rozdíly spojují literaturu a filozofii způsoby a formy
jak skutečnost poznávat, jak ji psát (popř. výtvarně ztvárňovat), jak ji inscenovat (a "hrát") a jak ji číst (recipovat).

Tematické okruhy:

- Estetická zkušenost - smyslovost/afektivita - (sebe)reflexe - "estetický postoj"
- "Prožitek a básnictví": poetika - poetologie - metaforologie
- "Skutečnost" a "autentičnost": koncepty "reality" (v moderně)
- Imaginární - fiktivní - reálné jako základní kategorie literární antropologie
- Básníci a jejich filozofičtí interpreti: mezi filozofickou a literární hermeneutikou
- "Bolest filozofů" (Nietzsche) a "tragické literární dějiny" (Muschg)
- Medialita a performativita (divadlo, hra, filozofie tragična)
- Intermedialita a teorie obrazu ve vztahu k filozofii.