Blok I.: Přemýšlení o historii

1. týden: Úvodní hodina

Úvodní hodina – co dnes znamená historie? Jaké jsou některé z jejích nejvýznamnějších metodologických debat posledních dekád? A proč je historici, filozofové a teoretici vedou? Jaká je dnes role historie ve veřejném prostoru?

Texty (distribuováno v hodině):

FRYE, Northrop. New Directions from Old. In. FRYE, Northrop, Fables of Identity: Studies in Poetic Mythology. San Diego: Harcourt, Brace, Jovanovich, 1984, str. 52–66

HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250.)

2. týden: Vyprávění

Jedna z nejvýznamnějších metodologických bitev na poli historie se vedla o to, jestli je historie víc vědou, anebo vyprávěním, a případně nakolik a co to znamená pro její schopnost vypovídat pravdu. Dokáže historie mluvit neutrálním jazykem, nebo je vždy nějakým způsobem literární?

Texty:

WHITE, Hayden. Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století. Brno: Host, 2011.

3. týden: Pojmy

Má-li být historie vědou, pak je pro ni určující práce s pojmy. Co to však obnáší, používat pojmy – neříká se jimi mnohem víc, než kolik se na první pohled zdá? A kolik toho mají pojmy společného s vyprávěním?

Texty:

POMERANZ, Kenneth. The great divergence: China, Europe, and the Making of the Modern World Economy. Princeton: Princeton University Press, 2000.

ANKERSMIT, Frank R. Narrative Logic: A Semantic Analysis of the Historian's Language. The Hague: Nijhoff, 1983.

4. týden: Čas

Na otázku, jaký je rozdíl mezi historií a třeba sociologií nebo antropologií, se jako první odpověď nabízí, že historie se zabývá minulostí. Jako disciplína je tedy definována časem; ten je přitom málokdy explicitně pojmenován, bere se jako cosi automatického. Čas ale není nevinný hráč.

Texty:

KOSELLECK, Reinhart. Futures Past. On the Semantics of Historical Time. New York: Columbia University Press, 2004.

Blok II.: Historie a svět

5. týden: Velké měřítko

Na téma času volně navazuje další okruh – myšlení ve velkých měřítkách. Co to vlastně jsou, velká měřítka? Čím se vyznačují, proč se začala používat a co si od nich dnes historici slibují?

Texty:

BRAUDEL, Fernand. Dlouhé trvání. In: Antropologie, sociologie, historie: antologie francouzských společenských věd. Praha: CEFRES, 1995, str. 145–188.

GULDI, Jo, ARMITAGE, David. The History Manifesto. Cambridge: Cambridge University Press, 2014.

6. týden: Malé měřítko

V odporu k velkým měřítkům vznikla v 70. a 80. letech minulého století mikrohistorie. Jaké byly její cíle a co nabízela za řešení? A jaký má vztah třeba ke standardní akademické historii?

Texty:

Ginzburg, Carlo. Sýr a červi: svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha: Argo, 2000.

Darnton, Robert. Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Praha: Argo, 2013.

7. týden: Hluboký čas

S hlubokým časem začneme splétat témata rozesetá v průběhu předchozích kurzů: fenomény času a měřítka. V nedávné době vzniklo několik přístupů, které boří hranice mezi historií a prehistorií, přírodním a lidským časem a dějiny protahují do tisíců, desetitisíců, ba i milionů let.

Texty:

SHRYOCK, Andrews, SMAIL, Daniel Lord. History and the Pre. In: The American Historical Review, 118, 3, 2013, str. 709–737.

CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005.

8. týden: Environmentální dějiny

Odehrávají se lidské dějiny nezávisle na přírodě a na krajině, anebo jsou propletené? Jsou lidé geologickou silou se schopností ovládnout své prostředí, anebo jsou lidské dějiny spíš výhonkem podnebí, které ta která civilizace osídlila?

Texty:

CHAKRABARTY, Dipesh. The Climate of History: Four Theses. In: Critical Inquiry, 35, Winter, 2009, str. 197–222.

Diamond, Jared M. Osudy lidských společností: střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii. Praha: Columbus, 2000.

Blok III.: Historie a veřejný prostor

9. týden: Volno

10. týden: Identita

Pro koho se historie píše a kdo si o ní čte? Kým se jako čtenáři historie stáváme? Jakou roli má historické vyprávění pro sebeobraz společenství, ale i sebepojetí jedince?

Texty:

ANDERSON, Benedict R. O'G. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.

Ricœur, Paul. Čas a vyprávění. III, Vyprávěný čas. Praha: OIKOYMENH, 2007.

11. týden: Ideologie

Horký brambor historie: nakolik může být historie jakožto disciplína objektivní, nezaujatá, neutrální? Je to možné? Je to vůbec žádoucí? Je konstatování faktů neutrálním aktem? A je to nutně špatně, když je historie nějakým způsobem ideologická? Jak jinak se dá ještě rozumět pojmu ideologie?

Texty:

RICŒUR, Paul. L'idéologie et l'Utopie: deux expressions de l'imaginaire social. In: Cultures et foi, 96, mars-avril, 1984, str. 35–41. (bude dostupné v češtině)

KELLNER, Hans. Language and Historical Representation: Getting the Story Crooked. Madison: University of Wisconsin Press, 1989.

12. týden: Dílna / čtení

Poslední dvě hodiny budou věnovány prezentacím studentských prací. Studenti se zkraje semestru rozdělí do skupin po 2-4 lidech (záleží na účasti v kurzu) podle svého zájmu či témat svých bakalářských/diplomových prací a zkusí k nim přistoupit z perspektivy jednoho z okruhů, s nimiž jsme během kurzu pracovali. Výstupem by měl být workshop orientovaný na jejich vlastní výzkum a doprovozený jedním metodologickým problémem.

Alternativou je četba vybraných historických textů prizmatem některého z probraných okruhů.

13. týden: Dílna / čtení

Viz výše.