Kurz je zaměřen na problematiku praxe morálně výchovného působení. Důraz je kladen na
společenský kontext, a tudíž i otázky, které vyplývají z aktuálního výzkumného šetření
zacíleného na otázky morálního myšlení a jednání. Morální výchovu a vzdělávání lze
chápat nejen z hlediska etických teorií, výchovných strategií či vývojové psychologie, ale
též s ohledem na podmínky a specifika konkrétního prostředí, v jehož rámci se výchova a
vzdělávání odehrává. Tyto podmínky jsou určovány rodinnou výchovou, hodnotovým
systémem společnosti, způsoby komunikace, mediální distribucí vybraných názorů a vzorů,
technologickým pokrokem, citovými předpoklady jedince a v neposlední řadě také
způsobem, jímž se učitel staví k morálním obsahům učiva v procesu vzdělávání. Na tyto
podmínky bude v kurzu brán zřetel.
Zvláštní pozornost je věnována otázce, jakými metodami lze rozvíjet morální vědomí
dítěte. Předmět se dotýká i analýzy pokusů o etickou výchovu v Čechách a na Slovensku
po r. 1989. Za základ seminární práce a diskusí poslouží příklady etických dilemat v
učitelské profesi a v provozu školy, jakož i etických dilemat mezi rodinou a školou.

Studijní literatura:

Heidbrink, H. (1997) Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál.
Kohlberg, L. & Hersh, R. (1997) Moral development: A Review of the Theory. Theory into practice. 16(2). 53-59.
Langmeier, J. & Krejčířová, D. (2006) Vývojová psychologie. 2. Praha: Grada.
Piaget, J. & Inhelder, B. (1997) Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Vacek, P. (2012) Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové: Gaudeamus.
Vacek, P. (2010) Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus.