Kurz sestává ze dvou bloků:

a) analýza chování jedinců trpících psychickými poruchami s důrazem na depresivní syptoma-tiku

b) Vedení psychoterapeutického rozhovoru ? obecné principy s konkrétní aplikací v prvním rozhovoru s pacientem.

Analýza chování jedinců trpících psychickými poruchami s důrazem na depresivní

symptomatiku

V úvodu kurzu jsou studenti seznámeni se stavem kognitivní behaviorální terapie v Německu, psychoterapeutickým zákonem, který vstoupil v Německu v platnost v roce 1999, s formálním postupem v případě nároku na psychoterapeutické léční a formálním rámcem průběhu psychoterapeutického léčení.

Navazuje definice psychických poruch v pojetí kognitivní behaviorální terapie doplněná vi-deozáznamy z rozhovorů s pacienty s různými psychickými poruchami (depresivní, psycho-tickou a úzkostnou symptomatikou), přičemž je kladen důraz na obecné charakteristiky proje-vu psychických poruch v každodenní komunikaci. Cílem je přitom senzibilizovat percepci studentů psychologie vzhledem k signálům psychického utrpení, neadaptovanosti, iracionality a dalším projevům psychických poruch, mimo jiné i s fokusem na vlastní introspekci pozoro-vatele (teoretický výklad je doprovázen videozáznamy).

Další část kurzu je věnována definici psychického zdraví a kontinuu psychické zdraví- psy-chická nemoc v oblasti vnitřních pocitů a využívání potenciálů s přechodem k definici zá-kladních principů kognitivní behaviorální terapie, jako terapeutického směru orientovaného na empirickou psychologii a teorie procesu učení, přičemž základním východiskem porozu-mění psychickým poruchám je analýza podmínek, které psychické poruchy predisponují, vy-volávají a udržují. Dalšími významnými principy jsou cílová orientace, aktivní práce pacienta a transparence terapeutického procesu a vulnerabilita jako pravděpodobnostní princip výskytu faktorů zvýhodňujících vznik poruchy.

Popis základních fází účinné kognitivní behaviorální terapie je studntům osvětlován na tříkro-kovém modelu Sulze:

individuální analýza podmínek vzniku psychické poruchy

systematická analýza cílů plánované psychoterapie a

strategické plánování terapeutického postupu.

Uvedené tři fáze jsou studentům přiblíženy pomocí vybraných videozáznamů odpovídajících výseků několika terapeutických hodin.

Vlastní analýza chování pacientů s psychickými poruchami je rozdělena do dvou částí,

mikroanalýzy a makroanalýzy

a) Mikroanalýza je věnována analýze konkrétních sekvencí každodenního chování paci-enta na úrovni jeho kognicí, emocí a konkrétního chování jak ve smyslu činností, tak i sociálních komunikací. Uvedený způsob analýzy je ilustrován jednak na obecném mo-delu vzniku psychických poruch v individuálním vývoji pacientů z hlediska životních podmínek, subjektivních koncepcí o fungování světa a patogenního utváření života. Model je přiblížen na kazuistice jedné pacientky ? studentky lékařství trpící depresivní poruchou.

b) Makroanalýza - funkcionální analýza a anlýza podmínek vzniku poruchy je studentům objasněna na základě Kanferova S-O-R-K modelu, centrálního modelu vzniku psy-chických poruch kognitivně behaviorálního psychoterapeutického přístupu. Důraz je přitom kladen na objasnění základních komponent modelu: stimulu, zprostředkující funkce organismu na úrovni kognitivní, emocionální a fyziologické, reakce (sympto-matiky) a zpevňující funkce krátkodobých a dluhodobých konsekvencí jako pozitivní-ho zpevnění, negativního zpevnění, trestu a odměny..

V dalším kroku je uvedená analýza konkretizována na modelu vzniku deprese jako ztráty je-diného zdroje sebehodnoty jedince. Model je konkretizován na kazuistice jednoho suicidující-ho pacienta a videozáznamu analýzy vzniku depresivní poruchy v rozhovoru s depresivním pacientem nacházejicím se s touto diagnouzou v psychoterapeutickém léčení. Uvedená analý-za je doplněna vytvořením S-O-R-K modelu vzniku poruch u tohoto pacienta. Následuje cvi-čení ve trojicích ve kterém se studenti vystřídají v rolích terapeuta, pacienta a pozorovatele, přičemž centrálním úkolem je na základě obdržené písemné kazuistiky (rozpracované pro roli pacienta) po sehrání této role v terapeutickém rozhovoru vytvořit odpovídají S-O-R-K model a představit jej celému kurzu.

První část bloku je uzavřena jednak analýzou negativních vlivů osobních potřeb cílů terapeuta v případě nedostatečné sebereflexe na jeho práci a to především z hlediska potřeb vlivu a so-ciální moci (kontroly), výkonových potřeb, potřeb afiliace a dalších potřeb, jednak definic rolového chování terapeuta, především z hlediska nepřiměřeného rolového chování. Jedná se především o asymetrické role, které jsou z hlediska kognitivní behaviorální terapie kontrain-dikované, jako rodič-dítě, učitel-žák, lékař-pacient a.d.

Vedení psychotherapeutického rozhovoru ? obecné principy s konkrétní aplikací v prním rozhovoru s pacientem.

V úvodní části druhého bloku jsou studenti seznámeni se sedmi fázemi průběhu kognitivní behaviorální terapie podle Frederika Kanfera ? jednoho z nejvýznamějších zakladatelů tohoto terapeutického směru. Jedná se přitom o fázi:

vytvoření výhodných počátečních podnínek (strukturaci rolí, vytvoření aliance terapeuta s pacientem, zmapování poruchy a očekávání pacienta, vytvoření pracovního modelu podmínek vzniku udržování poruchy),

vytvoření motivace ke změně a předběžný výběr oblastí změn (využití motivačních zdrojů pacienta k práci na změně)

analýzy chování a funkcionálního modelu poruchy (makro a mikroanalýza)

domluvení cílů terapie

plánování výběr a nasazení specielních metod terapie

hodnocení pokroků pacienta v terapii (průbežná diagnostika)

konečnou: optimalizaci výsledků terapie, a proces, aplikace naučeného v budoucnosti,

Jednotlivé fáze terapeutického procesu jsou studentům ilustrovány pomocí videozáznamů odpovídajících výseků z několika psychoterapeutických sezení s různými pacienty.

Následuje seznámení se základními metodami kognitivní behaviorální terapie, od rozpracová-ní modelu vzniku a průběhu poruchy (s pacientem), přes metody registrace chování, emocio-nálních stavů a kognitivních procesů pacientů, metodu kognitivní restrukturace systematické desenzibilizace po tréning sociální kompetence a experimenty chování. Tato část je doplněna jednak krátkým relaxačním cvičením progresivní svalové relaxace podle Jacobsona a dalšími videozáznamy z terapeutických hodin (včetně konfrontace in vivo

Jako rámcový předpoklad pro vlastní vedení terapeutického vedení rozhovoru je studentům osvětlena výstavba terapeutického sezení od úvodní části, přes přípravu a práci na centrálním tématu terapie, po fázi zakončení sezení ? přípravu přechodu pacienta z terapeutické situace do každodenního života.

Vlastní téma tohoto bloku: vedení terapeutického rozhovoru je rozděleno do následujících částí:

úroveň bazální komunikace verbální i nonverbální

úroveň vztahová a emocionální a

úroveň analýzy chování

Důraz je přitom kladen na nondirektivní vedení rozhovoru podle Rogerse, na základě video-záznamu z jednoho Rogersova terapeutického sezení, s objasněním základních principů toho-to vedení terapeutického rozhovoru a možných chyb, kterým se psychoterapeut má vyvarovat.

Analýza chování v psychoterapeutickém rozhovoru je ilustrována videozáznamem z terapeutického sezení Kanfera, přičemž jsou objasněny základní principy postupu minimál-ních kroků, zjišťování pravděpodobnosti výskytu a zoomování.

Další sekvence je věnována objasnění vedení prvního rozhovoru s terapeutickým pacientem a jeho jednotlivých komponent od úvodního přivítání, přes exploraci, předběžného modelu po-ruchy a předběžné diagnosy až po osvětlení principů a postupů kognitivní behaviorální terapie a organizační záležitosti.

Závěrečná část bloku je věnována cvičení úvodního rozhovoru ve trojicích v rolích definova-ných přidělenými kazuistikami. Cvičení jsou nahrávána na videozáznam, který slouží studen-tům jako pozitivní zpětná vazba.

Začlenění kurzu

Obecným předpokladem kurzu jsou především znalosti teorií učení, kognitivních procesů a psychologie

Specielní předpoklady pak jsou psychopatologie , případně semináře poradenství.

Kurz sám je zaměřen na předání základních znalostí v oblasti kognitivní behaviorální terapie jako předpoklad o rozhodování o další odborné kariéře studentů a jako základní vybavení kaž-dého psychologa při konfrontaci s psychickými poruchami v jeho každodenní práci pro pří-padné rozhodování o dalším postupu v práci s klienty trpícími psychickými poruchami (osvo-jení si dovedností pro orienta