Přednáška je věnována především slovním úlohám a menší část pak interakci učitel – žák a učitel – třída.

Na jednoduchých aditivních i multiplikativních slovních úlohách je popsána anatomie slovní úlohy a situace slovní úlohy – nástroje, pomocí nichž učitel může tvořit úlohy daného typu a požadované náročnosti. Uvedeny jsou řešitelské strategie některých statických, ale zejména dynamických úloh (o věku, o setkávání, o plnění bazénu) i jejich didaktické zpracování. Je ukázáno, jak učitel pomocí implicitních úloh může iniciovat objevitelské procesy žáků. Dále jsou rozvedeny řešitelské postupy: metoda simplifikace, metoda „od konce“ a metoda rozkladu. Poslední kapitola slovních úloh je věnována logice, úlohám, které pomáhají budovat ve vědomí žáků logická schémata

V druhé části je popsána dialogická i postojová edukační strategie učitele a poukázáno je na důsledky, které z těchto přístupů plynou pro kvalitu výuky matematiky.