V kurzu se seznámíme se společnými rysy i rozdíly stalinských diktatur v obou zemích, a to prostřednictvím kritické analýzy různých historiografických přístupů k tématu. Důraz bude kladen především na historiografické diskuze posledních dvou desetiletí. S větší částí metodologických debat a přístupů se seznámíme na příkladech výzkumu konkrétních (zejména sociálně a kulturněhistorických) aspektů "stalinské" éry v obou zemích.

Kurz bude probíhat převážně formou semináře. Hlavními povinnostmi studentů navštěvujících kurz bude četba některého z doporučených textů a aktivní účast na diskuzích, které budou z textů vycházet.

Ke konkrétním tématům v rámci kurzu budou jako experti vystupovat také PhDr.Michal Pullmann, PhD. (UHSD), Mgr. Jakub Jareš (Ústav dějin UK) a Ana Kladnik, MA. (Ljubljana/Pittsburgh)

Program kurzu

I. Stalinismus - klasické a novější koncepty

1. Co je to Stalinismus?

Hlavní rysy (sovětského) stalinismu - teorie a koncepty - program kurzu

Stalinismus představuje pro historiky moderních dějin jednu z největších otázek. Jak je možné, že říjnová revoluce z roku 1917, která měla být počátkem cesty ke komunistické utopii, vyústila ve stalinskou diktaturu. Jak je možné, že pokus vytvořit ideální společnost vedl k táborům nucených prací, masovým čistkám a dosud nepoznané míře státního teroru?

2. Stalinismus jako totalitární panství

Koncept klasického totalitarismu - styčné body a rozdíly konceptů jeho protagonistů

V padesátých letech dvacátého století vzniká teorie klasického totalitarismu, jejímž základním prvkem je specifické pojetí italského fašismu, německého nacismu a komunistických diktatur; ty jsou pojímány jako antidemokratické systémy, které se kvalitativně liší od běžných autoritativních režimů. Navzdory této společné premise se v mnoha dalších ohledech jednotlivé teorie totalitarismu vzájemně liší. To nám ozřejmí již srovnání dvou zřejmě nejslavnějších totalitaristických teorií - od Hannah Arendtové a od Z. Brzezinskeho.

Texty:

· Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/

· Brzezinski, Zbigniew; The permanent purge: politics in soviet totalitarianism, Cambridge (USA) 1956 /úryvek/

3. Stalinismus jako projekt moderní civilizace

(Host Michal Pullmann)

Vedle organizovaného násilí, kterého si všímají protagonisté teorie totalitarismu, ale i mnozí další historici, je stalinismus zároveň charakteristický svými prvky utopickými. Stalinismus znamenal pro mnohé především víru v pokrok a cestu k moderní společnosti.

Texty:

Kotkin, Stephen; Magnetic Mountain - Stalinism as a Civilisation, 1997 (úryvek)

4. Stalinismus, násilí a utopie očisty

Násilí jako legitimizační prvek - očista jako praktický důsledek moderní utopie

Státem organizované násilí, zejména pak jeho excesivní využití v období stalinismu, bývá vnímáno jako doklad protiprávního, antiliberálního a antidemokratického charakteru socialistických diktatur. Ptáme se, jak je možné, že navzdory teroru zůstala tolik lidí těmto režimům loajální. Jedno možné vysvětlení (bezmoc, strach, apatie) dává totalitaristická teorie. Násilí je ale možné vnímat i jako legitimizační prvek, který je z hlediska masy lidí potvrzením autority moci i řádu a pořádku, po kterém lidé vždy touží.

Texty:

· Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010 /úryvek/

· Baberowski, Jörg - Manteuffel, Anselm Doering; The Quest for Order and the Pursuit of Terror, in: Geyer, Michail - Fitzpatrick, Sheila; Beyond Totalitarianism, Stalinism and Nazism compared. Cambridge 2009, str. 180-227 (úryvek)

· Feest, David; Terror und Gewalt auf dem estnischen Dorf, In: Osteuropa - Zeitschrift für Gegenwartsfragen des Ostens, 50/ Juni 2000 (úryvek)

II. Specifické aspekty sovětského stalinismu

5. Stalinismus - třídy a národy

Konstrukce nových tříd na cestě k beztřídní společnosti - ambivalentní postoj k národní otázce v SSSR

Socialistické diktatury a stalinismus zejména je možné vnímat jako pokus o konstrukci homogenní společnosti, tady rozbití všech významných rozdílů mezi jejími sociálními vrstvami nebo národními společenstvími. Praxe stalinismu ovšem byla odlišná a do jisté míry přesně opačná. Stalinismus sice likviduje některé sociální kategorie, ale svým důrazem na sociální původ i politickou loajalitu zase vytváří nové.

Texty:

· Fitzpatrick, Sheila; Ascribing Class. The Construction of Social Identity in Soviet Russia, in: Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London and New York 2000, str. 20-46 (úryvek)

· Slezkine, Yuri; The Soviet Union as a communal appartment, or how a socialist state promoted ethnic particularism, In: Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism, New Directions, London/New York 2000, S. 313-347 (úryvek)

6. Každodennost a ideologie ve třicátých letech

Každodennost občanů Sovětského Svazu ve třicátých letech

Sonda do každodenního života ve Stalinově Sovětském Svazu ukáže, že to byly do velké míry materiální starosti a až v druhé řadě obavy z politického útlaku, které strukturovaly život běžných lidí v období vrcholného stalinismu. Zároveň ale každodennost nebyla oddělena od ideologických vzorců a legitimizace či delegitimizace politické moci. Tyto v bádání často oddělovaná témata jedinečným způsobem pro případ Sovětského Svazu třicátých let propojila Sheila Fitzpatrick.

Texty:

· Fitzpatrick, Sheila; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times. New York 1999 /úryvek/

7. Soukromý život v éře Stalinismu

Existovalo v éře stalinismu cosi jako soukromý život?

Soukromé a veřejné jsou klasické liberální kategorie. Jak se s těmito kategoriemi pracovalo v Sovětském Svazu dvacátých a třicátých let? Jak vypadal soukromý život a jak byl konfrontován s požadavky systému nahlédneme mimo jiné optikou osobních deníků z éry stalinismu.

Texty:

· Kharkordin, Oleg; Reveal and Dissimulate: A Genealogy of Private Life in Soviet Russia. In: Weintraub, Jeff - Kumar, Krishan; Public and Private in Thouht and Practice, Chicago 1997, str. 333-363 /úryvek/

· Hellbeck, Jochen; Revolution on my Mind. Writing a Diary under Stalin, London 2006 /úryvek/

8. Velký teror

Pokus o pohled "zevnitř"

Velký teror let 1937-1938 je synonymem "totalitní moci" a excesivního státem organizovaného násilí. Přitom ale nejde jen o doklad mocenské zvůle. Možná varovnější a zajímavější je vnitřní dynamika teroru a dvojrole pachatelů a obětí, v níž se nacházely desítky, možná stovky tisíc občanů Sovětského Svazu, především členů komunistické strany.

Texty:

· Khlevnyuk, Oleg; The Objectives of the Great Terror 1937-38, in: Hoffmann, David (ed.); Stalinism - The essential Readings, 2005, str. 87-104

· Fitzpatrick, Sheila; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times. New York 1999, str. 209-217 /kapitola "Time of Troubles", část "Living through the Great Purges"/

· Goldman, Wendy; Terror and Democracy in the Age of Stalin. The Social Dynamics of Repression, New York 2007 /úryvek/

III. Československý Stalinismus - mezi represí a emancipací

9. Mentální a sociální souvislosti nástupu Stalinismu v Československu

Étos poválečné očisty a touha po spravedlnosti

Očista společnosti byla v Československu prvních měsících po válce nesena především nacionálními kritérii. Přitom se ovšem nezastavovala u tzv. odsunu. Obracela se s velkou silou i proti zůstavším Němcům nebo dalším menšinám. Postupně se mechanismus očisty, který je polemikou se zásadou presumpce neviny a klasickým trestním právem, tedy s