Jedná se o povinně volitelný předmět, přibližující sociálně psychologické aspekty života společnosti a vztahu individua k ní. Zvýšená pozornost je věnována především těm otázkám, které mají, ev. mohou mít vztah k právu, např. problematice postojů a předsudků, otázkám individuální svobody a jejích hranic atp. Nejen za každým trestným činem, ale i za každým vydaným zákonem či předpisem se totiž skrývá nezaměnitelná sociálně psychologické realita, která má celou řadu historických a filosofických souvislostí.

"Lidské bytí je bytím v situacích," říká velký německý existencialista Karl Jaspers. K tomu je nutné dodat, že člověk nemůže "vystoupit" z jedné situace a současně se neocitnout v situaci další. Ustavičně jsem nějakým způsobem "situováni", a sociální psychologie se řadí k těm disciplínám, jež přikládají situaci kruciální význam. Situace určuje, jak bude vypadat lidské jednání, a je relativně malý počet lidí jí dokáže "vzdorovat" natolik, aby si, jedná-li se o situaci zátěžovou, zcela zachoval tvář. Situace, aniž bychom si toho leckdy byli vědomi, si nás často přizpůsobí obrazu svému, a my se dopouštíme skutků, jichž bychom se bez nich nedopustili. Z toho pramení celá řada morálních, a v neposlední řadě právních důsledků. Typickým příkladem je tzv. efekt přihlížejícího, resp. syndrom Kitty Genoveseové, dotýkající se problematiky neposkytnutí pomoci. V rámci předmětu jsou zkoumány jak situace "ze života", tak také takové, jež jsou v sociální psychologii simulovány prostřednictvím experimentů.

Člověk, už proto, že je zoon politikon, je bytost (relativně) snadno ovlivnitelná. Ovlivňováni jsme především svými sociálními skupinami, ale také společenským klimatem, idejemi atd. Velká pozornost bude tudíž věnována mezilidským vztahům na pozadí skupinového života a v neposlední řadě psychologii davu. Inspirací k těmto a dalším tématům není pouze psychologie a právo, ale také kulturní antropologie, filosofie a sociologie.

Výuka probíhá formou přednášek, o vybraných tématech lze vést diskusi.