Teoretická kolokvia 2012
Vedoucí kolokvií: Mgr. Jan Maršálek

16. března 2012 * Osa Sociologická teorie
Bruno Latour, Vincent Antonin Lépinay - The Science of Passionate Interests: An Introduction to Gabriel Tarde´s Economic Anthropology. Prickly Paradigm Press, Chicago 2011, 87 p.

B. Latour a V. A. Lépinay v této studii pokračují v Latourově dlouhém tažení za rehabilitaci Gabriela Tarda. Tarde podle nich před více než jedním stoletím nabídl originální pojetí ekonomické vědy, aby na jejím základě vypracoval ekonomickou teorii, která na rozdíl od ekonomických teorií "klasických" stojí na neortodoxním, avšak podle Latoura jediném hájitelném pojetí "společnosti". Latour a Lépinay jsou přesvědčeni o tom, že se k nám dnes Tardovo pojetí sociologie a ekonomie vrací s novou naléhavostí.

6. dubna 2012 * Osa Dějiny sociologie
Anne Warfield Rawls - "Durkheim´s Epistemology. The Neglected Argument." The American Journal of Sociology. Vol. 102, No. 2 (Sept. 1996), pp. 430-482.

Tato studie americké socioložky Anny W. Rawlsové proměnila zásadním způsobem způsob, jakým dnes čteme Durkheimovy Elementární formy náboženského života, od jejichž prvního vydání letos uplyne 100 let. Anne W. Rawlsová ve svém článku ukazuje, že Durkheim v této práci nerozvíjí pouze sociologickou teorii poznání, jak bývá obvykle uváděno, ale také teorii "epistemologickou", která je systematicky přehlížena. Kategorie rozumu podle Durkheima nejsou člověku dány ani a priori, ani nejsou odvozené z kolektivních reprezentací; jejich vysvětlení je třeba hledat ve zkušenosti rituálních praktik.

11. května 2012 * Osa Epistemologie sociálních věd
Pierre Bourdieu, Jean-Claude Chamboredon, Jean-Claude Passeron - Craft of Sociology : Epistemological Preliminaries. Walter de Gruyter, Berlin - New York 1991, pp. 1-77.

Sociologické řemeslo je jedním z klíčových textů francouzské epistemologie sociálních věd, tato dnes již klasická práce vyšla poprvé v roce 1969. Bourdieu, Chamboredon a Passeron ve své knize rozvíjí takové pojetí sociální vědy, resp. sociologie, podle něhož je její vědeckosti dosahováno překonáváním "epistemologických překážek" (G. Bachelard), zejména pak očišťováním sociologovy práce od vlivů tzv. zdravého rozumu.