Proces, jímž vlastní jméno ztrácí své propriální funkci a stává se jménem obecným, se označuje jako apelativizace. Metafora a metonymie jsou základními mechanizmy zajišťujícími tento přechod a jeho základními zdroji jsou antroponyma (юда / jidáš, меценат / mecenáš), toponyma (дамаска / damašek) a chrématonyma (ксерокс / xerox).
V odborné terminologii se apelativizovaná jména vytvářejí záměrně a mají charakter internacionalizmů s nominativní funkcí (ом /ohm, ват /watt). Z konfrontačního hlediska je však nezbytné prozkoumat i stylisticky okrášená apelativizovaná jména (domácí nebo převzatá), která vznikla spontánně v úzu (байганьо, гаврош, janek, grázl).