Kapitola se zabývá výkladem toho, co pro Patočku znamená "kacířství" v jeho pozdních textech, které chápe jako překračování hranic původního Husserlova projektu fenomenologie. Patočka chápa intencionalitu jako otevřenost a vztah ke světu vykládá jako trojici pohybů.
Navazuje tím na Husserlovy "operativní pojmy", jak je identifikoval Eugen Fink. V tomto smyslu je Patočkova fenomenologická filosofie jistá nad-interpretace, avšak taková, že zachovává kontinuitu s duchem fenomenologie.