Publikace na Filozofická fakulta |
2007
Abstrakt
Sókratés v Charmidovi zavazuje svoje spolubesedníky několika podmínkami, za nichž je ochoten je učit. Odhalit tyto podmínky lze na základě prozkoumání dramaturgických okolností dialogu a chování Sókratových společníků, dále intertextuální souvislosti jiných dialogů (zejm.
Symposia, Lachéta a Ústavy) a konečně mimotextové souvislosti Platónových nepsaných nauk. Souvislost těchto tří různě širokých kontextů naznačuje, že Kritias ani Charmidés nejsou schopni splnit tyto podmínky, neboť nejsou otevření, stateční, mírní a schází jim schopnost pochopit dialektickou nauku.
Tyto nedostatky určují via negationis tzv. „kardinální ctnosti“, jež lze všechny vposled definovat jako „konání svého“, tj. jako stav dobře uspořádáné duše.