Bylo studováno elektrochemické chování ferrocenu v různých polymerních gelových elektrolytech na bázi methyl, ethyl a 2-ethoxyethyl methakrylátu a porovnáno s kapalným aprotickým roztokem (propylenkarbonát). Voltametrická a chronoamperometrická měření na mikroelektrodách byla provedena s cílem popsat kvalitativní i kvantitativní chování ferrocenu za různých podmínek.
Byly stanoveny konstanty přenosu náboje a difusní koeficienty ferrocenu v polymerních elektrolytech (1.1 - 7.8 x 10(-3) cm s(-1) a 4 - 13 x 10(-8) cm(2) s(-1)) v závislosti na složení elektrolytu. Byl diskutován vliv polarity polymeru, koncentrace ferrocenu a stupně zasíťování polymeru na kinetiku oxidace ferrocenu a jeho transport.
Elektrolyty s poly(2-ethoxyethyl methakrylátem) vykazují nejvyšší iontovou vodivost (2-4 x 10(-4) S cm(-1)) a nejvyšší difusní koeficient ferrocenu (1.3 x 10(-7) cm(2) s(-1)).