Tato kapitola podává výklad slavné Heideggerovy přednášky "O původu uměleckého díla", která začíná otázkou, čím se umělecké dílo liší od ostatních artefaktů. Na základě tohoto vodítka se postupně objasňuje zvláštní ontologický status uměleckého díla.
Umění nechápe Heidegger jako jeden typ lidského zájmu, nýbrž jako původní způsob, jímž se člověku vůbec otevírá svět. Kapitola je tak i příspěvkem k objasnění Heideggerova pojetí pravdy ve smyslu řeckého ALETHEIA - tj. pravdy jako otevřenosti, neskrytosti či zřejmosti.