Abstrakt
Cílem textu je představit jazykovou situaci v Mexiku, která je díky přítomnosti stovek indiánských jazyků značná rozmanitá.Hlavní zájem o indiánské jazyky byl do poloviny 20. století v rukou nejdříve španělských, v minulém století amerických misionářů, teprve v posledních desetiletích se začal v řadách mluvčích indiánských jazyků a mexických odborníků jakož i politiků formovat zájem o výzkum, rozvoj a zlepšení postavení indiánských jazyků. Jazyková politika Mexika je ilustrována na příkladu nejznámějšího indiánského jazyka – nahuatlu.
Jako dědičný jazyk Aztéků slouží klasický nahuatl jako symbol národní kultury a vědy. Dnes jeden a půl milionu Mexičanů hovoří moderním nahuatlem, resp. desítkami jeho variant, které jsou minimálně přítomné ve vzdělání a na veřejnosti.
Pozici nahuatlu v lokální společnosti na prahu 21. století představí sociolingvistická analýza bilingvní obce Ixcacuatitla.