Autor si v článku všímá proměn vyjadřování jazykové zdvořilosti (řečová etiketa, genderová korektnost, posesivita...)zejména ve druhé polovině 20. století. Domnívá se, že i nyní má ve vyjadřování své místo nejen zdvořilost, ale i uctivost a úcta jednoho člověka k druhému.