Studie se zabývá fenoménem realismu a reality v průběhu čtyřicátých až šedesátých let dvacátého století, které hrály důležitou roli ve vztahu k otázce kontinuity českého surrealismu a avantgardy vůbec. To je také jedním z hlavních témat a otázek teorie českého surrealismu padesátých až šedesátých let, od Havlíčkovy práce Skutečnost snu (1950) až k Effenbergerově knize Realita a poesie (1969).