Text sleduje estetizaci původně náboženských obsahů v historické malbě česko-německého malíře Gabriela von Maxe (1840-1915). Tento malíř spojuje ve svém díle oba póly a obě oblasti, s nimiž bylo umění 19. století konfrontováno: racionalismus i fantastiku, magii a techniku, okultistické seance a pomocí fotoaparátu zachycované „materializace“ přízraků, ale stejně tak historii a život.