Abstract
Únor 1948 neznamenal pouhou změnu obsahu a struktury českých médií, ale především razantní nástup zcela odlišného, autoritářsko-byrokratického modelu veřejné komunikace, typického pro totalitní režimy a založeného na jiné společenské funkci, odlišné hospodářské základně médií i specifickém způsobu jejich kontroly a řízení.