Pojem kulturologie uvedl do společenských věd v první polovině 20. století americký kulturní antropolog Leslie Alvin White. Podle Whitaa je předmětem kulturologie studium kultury jako relativně autonomní extrasomatické vrstvy reality – jevu „sui generis“, který se vyvíjí podle svých vlastních zákonů nezávisle na člověku.
Současná kulturologie ale není pouhým oživením myšlenek Leslie Whitea, ale představuje především reakci na stále narůstající diferenciaci, specializaci a dezintegraci věd o člověku, společnosti a kultuře. Moderní kulturologie vychází z globálního antropologického chápání kultury jako systému nadbiologických prostředků a mechanismů, jejichž prostřednictvím se člověk adaptoval k vnějšímu prostředí.