Příspěvek se věnuje výsledkům výzkumu temporálních vlastností 2 českých hlásek - ”s” a ”z”. Obě hlásky byly zkoumány na základě poměrně rozsáhlého materiálu (celkem bylo analyzováno 276 realizací frikativ), a to jak čteného, tak i “běžně mluveného” (tzv. semispontánní projevy).