Abstrakt
Kniha se zabývá historickým vývojem středoasijského regionu od migrace Kazachů a stepních Uzbeků na jejich dnešní sídelní území po rozpadu Zlaté hordy v 15. a na počátku 16. století, počátkem jejich státních organizmů, vývojem „uzbeckých“ chanátů a kazašských žusů až do uchopení moci bolševiky a vytvoření sovětských svazových republik v roce 1924. Mimořádná pozornost je věnována národně emancipačním hnutím na počátku 20. století (hnutí Alaš v dnešním Kazachstánu, Turkestánská autonomie v dnešním Uzbekistánu), které vyvrcholily prvními pokusy o politickou nezávislost v autonomistických koncepcí ch v roce 1917.
Zároveň sleduje etnické parametry tohoto vývoje, které jsou velmi složité a vyžadují nové interpretace. Ve studii se zaměřujeme na problematiku Uzbeků a Kazachů, kteří jsou v tomto regionu nejpočetnější a jejich vývoj nejvíce ovlivňoval a utvářel tento region.