Cílem studie bylo hodnocení výskytu a charakteru stresujících událostí v období pěti let před rozvojem deprese u osob nad 65 let a u pacientů mladších a byl hodnocen jejich vliv na účinnost antidepresivní léčby. U osob starších (> 65 let) se méně často vyskytovaly stresory z více nežli jedné oblasti života, častěji byly popisovány stresující události spojené s tělesným zdravím a naopak méně často se senioři potýkali se zátěží spojenou se zaměstnáním, partnerskými vztahy a financemi.
Pomocí krokové mnohočetné regrese byla dosažena predikce účinnosti terapie vysvětlující 60-65% variability změny psychopatologie (CGI). Nejvýznamnějším prediktorem v obou skupinách byla závažnost potíží na počátku.
Délka trvání deprese a stresující životní události z oblasti zaměstnání a tělesných potíží se podílely na predikci odpovědi pouze v případě osob pod 65 let. Nálezy podporují odlišnou roli stresujících životních událostí u deprese u starších osob a podporují nutnost zohlednit jejich výskyt při terapii.