Jazyk jako jeden z nejsložitějších systémů fascinoval vědce různých oborů po desetiletí. Ať už popisujeme jazyk z pohledu klasické lingvistiky, psychologie, komputační lingvistiky, medicíny nebo neurolingvistiky, stále se objevují otázky jako "Jak vlastně používáme a chápeme jazyk na úrovni našeho mozku?" Nejzajímavější výsledky často vznikají ze spojeného úsilí několika vědeckých odvětví.
V tomto článku ukážeme, jak statistika a informatika přispívají k zvládnutí zobrazení lidského mozku a jak tento pokrok zodpověděl některé z lingvistických otázek o lidském mozku. Účelem tohoto článku není podat podrobný přehled o těchto výsledcích, ale spíše nabídnout srozumitelnou rešerši metod a technik na hranici neurověd a informatiky. Abychom tohoto cíle dosáhli, krátce se dotkneme základních a pokročilých metod zobrazování lidského mozku, od základní statistické analýzy a obecného lineárního modelu, přes bayesovské analýzy, až po rozpoznávání vzoru, a to z pohledu neurolingvistiky.