Projektové vyučování bylo popsané už na přelomu 19. a 20. st., vychází z myšlenek pedagogického pragmatismu J. Deweyho a W.
H. Kilpatricka.
V Československu se objevily první písemné zmínky o použití projektové výuky v 30. letech a po 2. světové válce, kdy byla doporučena pro vyučování na základní škole. K další renesanci principů projektového vyučování docházelo v 70. letech 20. st., kdy se pedagogové snažili o integraci jednotlivých vyučovacích předmětů.
Na základě empirického výzkumu zaměřeného na projektové vyučování a organizaci projektových soutěží žáků zpřístupňuje článek konkrétní příklady rozvoje klíčových kompetencí žáků.