Publikace na Filozofická fakulta |
2010
Abstrakt
Článek vychází z fenomenologie otisku, jak ji představuje Didi-Huberman v jedné ze svých posledních knih, La Ressemblance par contact. Archéologie, anachronisme et modernité (2008), snaží se ukázat, v čem tento úhel pohledu úspěšně nabourává některá příliš úzká vymezení pojmu umění, vzešlá z vasariovského humanismu, a zároveň poukázat i na meze tohoto přístupu.