Jak polská, tak slovenská úprava počítá se subsidiárním použitím občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. V polské úpravě se obecná část k.z. stala a později v podobě obecné části polského občanského zákoníku) i zůstala obecnou částí pracovního práva.
Slovenská doktrína se k této koncepci vrátila v několika krocích po přijetí slovenského Zákonku práce. I v tomto případě se na pracovněprávní vztahují všeobecná ustanovení občanského zákoníku.