Abstrakt
článek pojednává o pojmech vera lex historae/verax historicus v díle Historia Ecclestiastica gentis Anglorum Bedy Ctihodného. Polemizuje s názorem překladatele Jaromíra Kincla, který Bedu pokládal za historika moderního ražení, uplatňujícího při práci s prameny metodu historické kritiky.Pojem Beda se domnívá, že autor může přenechat odpovědnost za pravdivost svým pramenům a že primárním úkolem historika je předkládat čtenáři příklady z historie, které jsou v souladu s koncepcí křesťanské veritas. Článek dokládá, že Bedův uměřený vztah k zázrakům tkvěl především v potřebě opřít se o církevní autority (Řehoř Veliký- Dialogorum liber IV).
Ve snaze najít vhodný poučný případ a vzor však Beda neváhá ani využít pramenů a autorit (Vita s. Columbae, Vita Wilfredi, Visio Drythelmi) k vytvoření historické analogie.