Pokusným materiálem byly vybrané linie a hybridy kukuřice které byly rozděleny do dvou variant – rostliny kontrolní a stresované. Po objevení 4. pravého listu byly pokusné rostliny přemístěny do stresového prostředí, kde byly ponechány po dobu 10 dnů a poté opět přeneseny do kontrolních podmínek.
Jako optimální teplota byla nastavena teplota 25 °C pro kontrolní rostliny a pro stresované 8 °C. Na nízkou teplotu nejcitlivěji reagoval poklesem naměřených hodnot genotyp 2086.
Jako tolerantní vůči nízkým teplotám se jeví genotyp 86*23. Nízká teplota průkazně snížila rychlost fotosyntézy a transpirace u všech sledovaných genotypů kukuřice.