Přehledová studie upozorňuje, že se od 19. století změnil pohled na nomotetický a idiografický přístup ve výzkumu i diagnostice. Připomíná, že lze rozlišit užší pojem psychologické testování a širší pojem psychologická diagnostika, která využívá i klinický přístup.
S oporou o práci Haynese et al. definuje idiografickou diagnostiku a ukazuje, že jde o směr, který se snaží individualizovat psychologickou diagnostiku. Těžiště přehledové studie spočívá v ukázkách, jak se tento směr prosazuje v diagnostice kvality života lidí.
Míru individualizace lze odstupňovat, přičemž někteří autoři uvádějí až šest možností. Studie na příkladu diagnostického nástroje Subjective Quality of Life Profile (Dazord et al., 1995,1998) ukazuje konkrétní podobu individualizace.
V závěru shrnuje výhody a nevýhody individualizovaných diagnostických nástrojů.