Otázku, které faktory a procesy přispěly k vypuknutí Velké války 1914–1918, analyzuje autor ve třech problémových okruzích: v oblasti mezinárodních vztahů, v oblasti hospodářské a v rovině dobového kulturního klimatu v Evropě. Autor dokumentuje neudržitelnost modelu redukujícího "příčiny války na jeden či dva historické fakty.
V multikauzálním modelu je ovšem velmi problematické jednotlivé historické fakty uspořádat do jednotící struktury a určit jejih "váhu". Svět se nevydal k válce "neodvratně", strojovým krokem a ani démonizování Německa není přesným vyjádřením skutečnosti.
Cesta Evropy ke světové válce byla plná iracionality a paradoxů a pouze celistvý syntetizující přístup může dát alespoň částečné odpovědi na otázku, jak je možné, že svět prožil po několika desetiletích míru tak strašlivou konflagraci.