Abstrakt
Příspěvek se zabývá určitými problematickými otázkami, které vyvstaly poté, co jeden z profilujících myslitelů evropského středověku sv. Tomáš Akvinský, obnovil a domyslel aristotelsko-biblickou antropologii ve vztahu k uctívání svatých a jejich ostatků.
Ačkoliv jeho myšlenkové přístupy podle některých tehdejších kritiků zpochybňovaly či relativizovaly tuto úctu, Tomášova antropologie a eschatologie především zbavuje kult světců pověrečných prvků a vykazuje mu náležité místo v kontextu křesťanské víry.